„O m Kulturhistori e", vydané v Kodani 1896, kdež kulturní historik dánský Troel Lund ve formě listu D. Schafe rovi hájí svého stanoviska při studiu historickém. Bude rozhodně třeba, abyste si k práci chystané lytr> nejnovější pomůcky opatřili.

* Mládenkovat na den Mláďátek. (Stud. J. Křiv.) O tomto obyčeji (mrskati děti a dospělé o vánocích jako o pomlázce) srv. Kollárovy Zpie-vanky II. 64—65 Starou zprávu Bartho-lomaeidovu uveřejnil jsem v C. Lidu II. 371. Jiný starý doklad zapsal Albrecht Chanovský. Viz mou stát Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi a Jan Jeník rytíř z Bratříc o výročních obyčejích, pověrách a slavnostech staročeských, Věstník král. české společnosti nauk, 1895, č. XXIV. str. 4. Že by to byl zvyk výhradně slovanský, jak dokazujete, nepodobá se pravdě O tom Vás přesvědčí doklady sebrané z krajů německých od Seppa, Religion der alten Deutschen, München, 1890, str. 39 č. 12 : Das Aufkindölu oder Fitzeln am Pfeffertag. Srv. též Fei. Dahn, Bavaria, lf'60, I. 1., Str. 387, kde mimo zevrubný popis obyčeje tohoto zapsána stará píseň německá: „An dem lieben Kindleins Tag geht heftig an der Jungfrauen Plag, da mit Ruthen sie zu haven, viel junge Pursch sich lassen schauen." Víz rovněž A. Harou, Le folklóre do Go-darville, Anvers, 1893, str. 74 „Les Innocents".

* Dějiny loutkového divadla.

(Prof. P.) Název knihy o polském divadle loutkovém od A lfreda Szcze-panského: Teatr maryone-t e k, Pogadanka (Otisk z Dziennika Poznaňského), Poznań, 1894. O loutkovém divadle západoevropském, českém a ruském literaturu zevrubně jsem podal v C. Lidu V. str. 465 Dlužno tam přidati knihu Yorrich (pseudonym P. C. Ferrigni), Storia delle m a -rionette, ve Florenci, 1892.

* Fortimatus (-1-.) Zaslané útržky staročeské knihy jsou zbytok „Fortu nata". O knize této, oblíbené lidové čelbě ve století XVI., viz Jungmann, Historie literatury české, IV. 267. Uvádí české vydání z r. 1561, 1717 a j v Úplný název její: „Fortunatus s svým pytlíčkem a kloboučkem, kterak jed-

noho i druhého jest nabyl a co sa mu přihodilo v jeho velmi veselým a kratochvilným života popsání." Byl znova a znova přetiskován v Litomyšli, v Olomouci, ve Skalici a v Jindř. Hradci. Jak byl Fortunat oblíben u starých Cechů, svědčí rýmování s přídechem výčitky ve skladbě „O nebi a o pekle", vyd. 1620., 1. A 5. Spisovatel doporučuje svou mravokárnou skladbu, dodávaje: „Pakliť se komu nelíbí, můž' čísti, co se mu vidí. Mrzí-li ho písma svatá, může čísti Fortunata, Eilen-š p i g 1 e a jiné básně, frejířské, sepsané krásně, třebas i Frantova Práva, na vůli se všechněm dává." Srv. A. Truhlář, Č. Č. Mus. 1890, str. 42 ; Z í b r t, Staročeské výročuí obyčeje, v Praze. 1889, str. 227.

* Vliv osvěty byzantské na osvětu jihoslovanskou. (Fr. T—ck.) Vedie starších studií poučí kniha Dra. VI. Djordjevióe, TpiFca h cpncKa npocBeTa,Beorpa;r, 1896 (cena 2'50 din.). Tam také shrnuje výsledky prací posavadm'ch o téže látce. O Bulharech sedmihradských nejlépe pojednává nová kniha M i 1 e t i č o v a, CeflMH-rpa^cKH-it E-Bnrapii, Co*hh 1896. Pokud so týče Herodota, byla právě otištěna studie »9THorpa*ia Poccíh y TepoftoTa« od F 6. M i š č e n k s. 3Kyp-Hajľt Mhh. Hap. UpocB. C. 116. 1896,

Č. 305; OTfltjľB KJiaOCHMeCKOÄ *HJIO-

noriir.

* Veles. (PhC. S.) víz Č. Lid ILI. 529. Novou studii o Velesovi s rozborem prací posavaduích podává J. V. S r e b r j a n s k i j, MHeoaoria Cjiob» o iioiiKyHropeBi, (Beiec't, Tpaam.-dpHÓori., XopcB-^asKOor-s i, Híhchhí., 1895. (Otisk z H3bLctíh Hct.-*hji.

HHCT. XV)

¦ Krakonoš či Krkonoš? iB.

D.) Srv. ve stati prof. Jos. Koláře o liy-becoulovi, Č. Lid V. 444. Pořekadlo „posadí-li si Librcoun na hlavu kápi, bude déší" (tamtéž str. 451), bylo známo starým Čechům v této formě: „Když se Krkonoš kuklí, bývá déšť." Zapsal Červenka do své sbírky přísloví (srv. ĆĆM 1829, IV. 60): „Onen filosof řekl, když od své ženy zlostné pomy-JBini opláknut byl, hned sem (prý) řekl, že po té bouři bude déšť." Srv. též můj článek v tomto čísle.