* Raymanova divadelní hra

„Selské námluvy". (Čten.-och. jednota v P.) Literárně-historické zprávy o této skladbě, o jejích vydáních původních i pozdějších, jakož i o vý-

znamu pro lidovědné studium podal jsem ve feuilletonu Sládkova „Lumíra", 1895. Tamtéž se dočtete o poměru „České svatby" (o níž píšete) ke skladbě Raymanově. Bedakce.

Neradi vracíme se k nechutné této rubrice, zahájené v 5. čísle tohoto ročníku Č. Lidu. Děkujeme především za přečetné projevy souhlasné, pokud se týče pravdy a literární solidnosti, o kterou nám šlo při obraně spolupracovníků českého Lidu, vykořisťovaného bez udání pramene v díle „Národopisná Výstava Českoslovanská". Děkujeme za uznání z tolika stran, že naše obrana byla psána klidně, věcně, beze všech osobních příměskův a tak nezvratně přesvědčivě, že nikdo, nestranně posuzující, nemůže nás podezřívati, jako bychom ji psali snad z důvodů jiných, než z věcných pohnutek, byvše k tomu vlastné přinuceni soustavným umlčováním Českého Lidu v díle „Národopisná Výstava". Mc tu neprospívá výmluva, že byly škrtány poznámky (prameny), když jsou tam pečlivě citovány za prameny feuilletony v denních listech, črty často bez vědeckého podkladu, jiné publikace periodické jakož i knihy významu podřízeného, beze vší důležitosti pro národopis český.

Učinili jsme zároveň tak s netajenou tendencí výstražnou zavčas, aby se všude v článcích a knihách obsahu národopisného poctivě uvádělo, kde spisovatel čerpal z Českého Lidu, chce-li totiž podle obvyklé slušnosti literární používati našeho sborníku za pramen svých udajův a popisů. Doufáme pevně, že náš projev zjedná pro příště nápravu v citacích. K tomu máme plné právo v tomto případě i kdykoli v budoucnu, bnde-li potřeba opět psáti obranu. Nedáme se nijak ani výmluvami a vytáčkami mýliti, rovněž jako nejapnými pomluvami o tendenci důrazného protestu v čísle 5. zastrašiti od bezohledného hájení literárního majetku, uloženého od vážených spolupracovníků v Českém Lidu.

V dalším otiskujeme připiš pí. Ter. Novákové, spisovatelky stati o krojích v cechách v díle „Národopisná Výstava Českoslovanská", podle jejího výslovného přání zároveň s příslušnými doklady. Každý, kdo přečte zasláno pí. T. Novákové, vyrozumí, oč jde.