@D@599
venska (jak výslovně tvrdí). Přihodilo se tu mrzuté nedopatření, nevhodné pro dílo tak nákladné a péčí Výkonného výboru NVČ vydávané. Valašskou dědinu Halenkov na Moravě klade p. Dr. Kovář na Slovensko! Srovnejme si tyto dva texty, kde zároveň udáváme pramen, jehož p. Dr. Kovář nejmenuje:
Václavek, Valašská svatba,
v Telči, 1892, str. 45:
„Jdouce tam (t. j. do hospody), drží se někde (jako na Halenkově), ženich s nevěstou za ruce a nepustí se" atd.
Dr. Kovář, „Národopisná
Výstava Českoslovanská", str.
222 : „Na Slovensku někde (na př. v Halenkově) drží se ženich s nevěstou za ruce a za žádnou cenu se nepustí" atd.
Na straně 140 a 142 v díle „Národopisná Výstava" užívá pan Dr. Kovář jako technického, odborného významu z názvosloví českého stavitelství lidového slova „Špásovna"*). slova to nejen nesprávného, nýbrž také nevhodného, jež se nepěkně vyjímá v officialním díle výstavním, kde se přece mělo v první řadě šetřiti věcné dokonalosti a žádoucí vážnosti Srovn. jak se opíral proti zavádění tohoto chybného názvu „špásovna" do Katalogu NVČ. pan Dr. J V. Šimák, jenž osvědčil se znalcem lidových staveb v Pojizeří. Praví doslovně (Světozor 1895, str. b26): „Y Kataioga NVČ. dává se besídce (divíme se tomu) název „Špásovna". Pojmenování to nahodilé, nevhodné a nepěkného smyslu, sebráno je z hrubozrnného vtipu lidového ve vsi, odkud vzat plán světničky (t. j. v statku výstavním z Pojizeří). Mezi lidem název ten se neujal. Do popisu výstavního jako domnělý název technický nikterak nepatří".
Zatím přestává podepsaný na těchto dvou nelichotivých ukázkách, na doklad, že nikterak „zvláště" proti statím Dra. Kováře posud nevystupoval a nevystupuje, ač by mohl a měl k tomu plno důvodů. Nechce buditi dalšími příklady domnění, že obhajuje v tomto celém sporu význam Českého Li>iu v dosavadní literatuře národopisné vůči dílu „Národopisná Výstava", snaží se snad v polemice, vyvolané docela zbytečně od p. Dra. Kováře, zlehčovati tuto publikaci.
Podepsaný jen chtěl naznačiti a napověděti proti prohlášení p. Dr. Kováře, že rovněž nechce také jemu „činiti ujmu", pokud se týče jeho statí v díle „Národopisná Výstava", ale když již se brání lichou
*) Srv. popis Pojizerského statku od p. Dra. Em. Kováře (str. 140): „Světničky, jinak besídky, ano i špásovny zvané, obývány byly buď dorůstajícími dcerami, neb měl-li hospodař syna studenta . . . Někdy u synka neb u dcery sešla se mladá společnost a Špásovna byla vskutku plna špásu a smíchu." Na str 142 popisuje p. Dr. Kovář Rychtu : „Věž vybíhala z hlavní budovy podobné asi jako špásovna při statku turnovském'8
