již r. 1893. Tak daleko snad shoda myšlenková přece jen nezachází! Proti tomu také svědčí popisy výstavní skupiny rJízda králů" na začátku Národopisné výstavy, kdež zpravodajovo, dívajíce se na „jízdu

králů", líčili s nadšením svatební průvod žen moravských, ženy

na koních a pod. Poučný to příklad, že z těch „tisíců" mnozí by hned při pohledu na „jízdu králů" „nemusili" pověděti, že „král je hoch" atd., jak to je v díle „Národopisná Výstava" vypsáno doslova z Českého Lidu.

Pokud se týče polemiky ve Světozoru, které se „Zasláno* dotýká, neradi bychom znova tuto věc přetřásali, dokud toho nebude snad potřeba. Tam pan Dr. L. Niederle píše: „Konstatuji předem veřejně, aby nevzniklo nedorozumění o mém poměru k českému Lidu, že jsem byl při vypouštění různých odkazů literárních, umístěných v díle „Národopisná Výstava Českoslovanska", úplně prost všeho zlého úmyslu, na př. umlčování Českého Lidu, který jsem sám před krátkou dobou s přítelem Zíbrtem založil. Vždyť jsem vypustil nejen citáty z českého Lidu, ale ještě více jiných, a stalo se jen mým nedopatřením, že některé méně důležité zůstaly." K vysvětlivce, že pan Dr. Kovář psal do díla „Národopisná Výstava" o polovici česUoslo-vanské dědiny, a že tedy citát ze studie Hruškový v Českém Lidu uváděl a nikoli p. Dr. L. Niederle, jak jsem v č. 5. na str. 488 poznamenal, podotýkám, že tedy pan Dr. Kovář „jako člen redakce" jednal také v tomto případě proti výslovnému usnesení ct. redakce, prohlášenému po 10. sešitě, t. j. uváděti až na konec prameny. Podepsaný soudil mylně, že p. Dr. Niederle také tento referát o chodském statku psal.

Každý jistě přisvědčí, že by v zájmu věci bývalo prospěšnější, když podepsaný na obálce Světozora ze šetrnosti nejmenoval nikoho, kdyby se b)l pan Dr. Kovář raději Zaslaném tímto k autorství článku o výstavní „jízdě králů", opsaného (srv. nahoře) doslova z č. Lidu, nehlásil, znovu ná doslovné opisování z Č. Lidu neupozorňoval a takto dílu „Národopisná Výstava Českoslovanska" jakožto jeho redaktor zbytečně neškodil. Máme po ruce řadu dalších ještě a jiných toho dokladů podobných, jež jsme odložili, aby se nezdálo, že uveřejňujíce je, míříme tím proti nákladnému podniku o Národopisné Výstavě. Jsou též hojné věcné nesprávnosti, jež nikterak nezvyšují ceny a spolehlivosti díla tohoto. Když p. Dr. Kovář soudí, že proti stati o Zvykosloví „zvláště" se vystupuje snad schválně a bez důvodů, dovolujeme si namítnouti, že posavad toto vystupování dělo se s největší šetrností, že vlastně s výčitkami mimo obranu Českého Lidu jsme vůbec nevystoupili, aby se nezdálo, že obhajujíce č. Lidu, stůj co stůj snad haníme nákladný podnik.

Objasníme věc lépe. Na př. popisuje na str. 222 p. Dr. Kovář v díle „Národopisná Výstava Českoslovanska" obřady svatební ze Slo-