redakce Č. Lidu vytýká jako čestnou výjimku, kterou činí pan Dr. Niederle.) V stati o zvykosloví pak jsem již necitoval, jen na konci jsem hlavní pramen (p. Dra. č. Zíbrta) napověděl.

Nechtěl jsem nijak ujmu činiti Č. Lidu. Ale když již zvláště se některá místa ve zvjkotloví vytýkají, pak dodávám: Jízdu králů mohl každý na výstavě viděti dvakrát živě provedenou a kromě toho stále skupinu íigurinovou. Kdyby tisíce bylo o ní popisů všecky by musily pověděti, že král je hoch, že má v ústech růži atd. Právě při takových věcech upozornění, že popis je v Č. Lidu, jak na konci pověděno bude, úplně stačí.

S veškerou úctou

Dr. Em. Kovář.

Dodáváme k „Zaslánu" pana Dra. E. Kováře tyto poznámky. Hned vysvitne, oč jde. Podepsaný redaktor Českého Lidu zajel si na Moravu do Uh. Hradiště k p. prof. J. Klvaůovi podívat se na starodávný obřad „jízdu králů". Průvod tento viděl a pak z vlastního názoru popsal v Českém Lidu II, 109—110. Jisto je, že kdokoliv jiný by zároveň tento průvod pozoroval a pak také popisoval, že by se v ledačem shodoval popis téhož zjevu s popisem druhého, třetího atd. pozorovatele. Avšak nikdo na světě neuvěří p. Drovi. Em. Kovářovi, že by při popisu téhož zjevu postup myšlenkový a volba slov v článku, otištěném r. 1893 od redaktora tohoto sborníku v Českém Lidu, mohly tak nápadné a doslovně shodovati se s popisem „jízdy králů" v díle „Národopisná Výstava" od p. Dra. E. Kováře r. 1896! Není potřeba k rozsouzení této otázky přílišného napínání soudnosti. Stačí čísti napřed na levo a pak na pravo tyto dva odstavce:

Český Lid II., 109—110:

„král (mladý hoch) a jeho pobočníci oděni jsou po ženskú, král ověnčen kvítím a skoro zastřen inu obličej stužkami a prsa ozdobami. V ústech drkí růži, nesmí promluviti. Muce má opřeny v bok. Aby jeho kůň byl řízen, spojen jest s pentlemi s koňmi pobočníků, kteří po vojenskú mají vytaseny šavle'1 atd. atd.

Dr. E. Kovář v díle „NárodO-

pisná Výstava Českoslovanská",

str. 226 „král, mladý hoch, a jeho pobočníci oděni jsou po ženskú a ověnčeni kvítím, a stužky zastírají obličej i prsa. Král v ústech drží růži, neboť nesmí promluviti. Buče má opřeny v bok, Jeho kůň jest spojen s koni pobočníků, kteří mají vytasené šavle" atd. atd.

Pan Dr. Kovář tvrdí: „Kdyby tisíce bylo popisů, všecky by musily pověděti, že král je hoch, že má v ústech růži atd." Ano — ale ani jediný z těchto tisíců popisovatelů neopakoval by roku 1896 skoro doslovně (srovnej oba odstavce) až na bezvýznamné škrty a přidání nedosti nutného slova „neboť" popis, otištěný v Českém Lidu