tomu stačí uvésti holé faktum: Pramenem pro dialektologii byla Bartošova Dialektologie moravská, a tento pramen je jmenován beze všeho šetření zásady, rozhlašované nyní tpprve po vydání 10. sešitu, na

str. 91 šestkráte, na str. 92 čtyřikráte, na str. 93 čtyřikráte, na

str. 94 jednou, na str. 96 jednou, tedy týž pramen v příkré protivě se zásadním usnesením ct. redakce jmenován je na pěti stranách souhrnem šestnáctkráte.

Kdo nestranné spor náš rozváží, ani chvilku se nebude rozmýšleti, komu by dal za právo!

Proti prohlášení tomuto ostatně výmluvně svědčí 11. sešit díla „Národopisná Výstava", tedy týž sešit, k němuž byl přiložen cirkulář s uvedeným nahoře prohlášením o usnesení ct. redakce. V t é m ž sešitě totiž je český Lid najednou v odkazech jmenován na str. 235, 238 (dvakráte), 244, tedy Čtyřikráte! Zdali se to děje vlivem našeho ohrazení na obranu Českého Lidu v díle výstavním nebo snad podle nové, odchylné zásady, neumíme pověděti.

Redakci Českého Lidu bylo zasláno ještě další prohlášení od p. Dra. Em. Kováře. Ač neobsahuje nic podstatného vůči uvedenému již prohlášení ct. redakce díla „Národopisná Výstava", dopřáváme jemu taktéž místa, aby se nezdálo, že nešetříme volnosti slova.

Pan Dr. E- Kovář píše v „Zaslánu" takto:

Slavná redakce Českého Lidu v Praze!

Na konci 5. sešitu letošního ročníku Českého Lidu vytýkáno je dílu „Národopisná Výstava Českoslovanská", že hojnou měrou čerpá článků a zpráv, obsažených v českém Lidu, aniž by tento byl řádně citováu. Pan Dr. L. Niederle, redaktor díla „Národopisná Výstava Českoslovanská", zaslal výklad o tom redakci českého Lidu v naději, že tím věc jest objasněna a podnět k výtkám odstraněn. Nestalo se tak, nýbrž znovu vystoupeno s výtkami na obálce Světozora. 1 na tyto znovu odpověděl p. Dr. Niederle. Ale protože v obou kritikách vystupuje se zvláště proti stati o zvykosloví, musím pro svou osobu dáti vysvětlení sám.

Když napsal jsem stati o polovici českoslovanské dědiny (o budovách z království), citoval jsem všade, ale byl jsem upozorněn na usnesení redakce, které se stalo již dříve, než jsem se stal členem jejím, že citovati se nebude, nýbrž až na konci uvedou se prameny. Jako člen redakce vypustil jsem citáty ze své stati, jen u statku chodského odkázal jsem na studii p. Hrušky v Č. Lidu. (Citát tento