@Sv277

Čís. 32. Přešívané vrapy barevnými nitmi.
písmena dovedl rozeznati, kde však forma vzoru mu snadno tvar gothické majuskule připomínala. Podobně se každý snadno přesvědčí, jak často a charakteristicky přichází na Moravě i na Slovensku vzor na sekáče, a to ve všech druzích vyšívání: tu v křížkovém i v cůpkovém stehu, tu v plném plochém vyšívání, tu ve výřezech a jiném prolamování, tu v síťkování a jiných technikách.
Technika provlékanóho prolamování připouštěla sice jen malý a poměrně omezený počet tvarů ozdobných, za to však se tyto tvary státi musely nezbytně typickými. Užívalo se jich po dlouhé doby snad výlučně, tak že přirozeně přispěly co nejvíce k základnímu výběru forem národního vyšívání, vytrvaly a do jiných pozdějších technik se přenesly, které připouštěly volnější utváření vzorů.
O některých formách uvedených dalo by se namítnouti, že nepovstaly přímo v textilním umění jakožto výsledek techniky použité, nýbrž že se k nim přišlo z ozdob, jaké nalézaly se od pradávna na nádobách a předmětech hliněných, bronzových anebo dřevěných. Jmenovitě se tak poukazuje při sekáči, který odvozen by měl býti snad podle praehisto-rického srpu. Kdo však srovná tvary srpu bronzového nebo železného praehistorického i středověkého, nepostřehne tu nijak analogie na vyšívané formě.
Formy litery, sekáče, očka atd. přicházejí u vyšívání tak pravidelně, že mohla vzniknouti v cizině i také u nás myšlénka viděti v nich symboly. Bylo by velmi zajímavé ponořiti se do bádání o významu a užívání symbolů během celého vývoje lidstva. Již Egypt byl svým písmem a rázem celého svého umění prasídlem symbolů. Uvažujíce o věci, seznáme, že vždy vyvíjela se symbolika ve středisku vzdělanosti. Nalezení a ustálení symbolů předpokládalo vždy mnoho uvědomění a pevnou, soustředěnou formu společenskou, nechť se již opírala o politický život neb okruh nábožen-
|