Čís. 33. Rukávce z okolí Dačolómu v Honté s přešívanými. viapy pod krkem.

skýcb představ, a tím na veliké množství lidí jednotuý vliv vykonávala. Jen za těchto podmínek možno lid o významu značek poučiti a přesvědčiti. Kdo by však chtěl podobný nějaký soustředěný, společenský útvar, do nejzazších údolí slovenských sahající, v dobách předhisto-rických předpokládati? 1 nyní jsou některé ty a právě nejrázovitější kouty téměř nepřístupny a i nyní, soudím, že nebylo by vůbec možno té prostinké mysli slovenského lidu hodnotu znaků symbolických učiniti srozumitelnou, pochopitelnou.

Nechť se jen pováží při té příležitosti, kolik symbolů dovedlo vpraviti v mysl lidovou křesťanství, které přece po tolik století vládne duší zbožného lidu a je tak přemocným zorganisovaným útvarem. Tu a tam objevují se vzory na kříže, na kříže v kruhu, na kalichy, hvězdy, přichází monogram Kristův a Panny Marie, tvar monstrance, svícnů, lampy, ale ke hlubšímu významu se při tom většinou nehledělo. Znám aspoň jen jediný zajímavější případ, o němž prof. Klvaňa mi pověděl, že totiž v některých dědinách kolem Uh. Hradiště vyšívají si náramky a límec rukávců svatebních s formičkou na kalichy.

Ze symbolů jiných objevují se v našich výšivkách československých nejčastěji dvouhlavý orel, a to jak ve slovenských, tak valašských a hanáckých, jak v českých, všude však ztratil tento znak svůj sym-