Předchozí 0413 Následující
str. 359

jednotlivé, známé osobnosti ze vsi, aby obětovaly Ježíškovi/; takové písně mají pak ráz čistě lokální se všemi podrobnostmi. Jinde bývá zastoupen celý kraj, jako na př. v 33. písni v „Slavii". Pamatuji se sám ze svého dětství, že u nás v Miletíné byly známé mlýny (Oulibice a Zebín jsou statky kn. Trautmannsdorfa se dvory), také jiná místa v okolí Jičína jsou známa svými specialitami: Žeretice, Čejkovice, Veselí. Ježíškovi se dostane výkvět z průmyslu jičínského okolí.

Když přece gratulanti došli šťastně do Betléma, obětují Jezulátku své dary, při čemž se k němu modlí, zároveň hledí si na něm vyžádati věčného života, ač často nezapomínají na zcela praktické, pozemské věci.

Jak jsme již dříve uvedli, odvrací se někdy pozornost lidu od hlavní události — totiž narození Páně, a zastavuje se při nahodilých jednotlivostech, při čemž často upadává do humoru. Na př. tancují před Ježíškem: „Ježíšek maličkej se jim smál, na ten jejich tanec se díval. Všem požehnání dal bez meškání ..." („Slavia", Koledy vánoční 47.) Str. 48 : Pepíček popad malou panenku do kola před Ježíškem.24)

U Němců bývá tento žert někdy dosti drsný, ač se tomu Weinhold (str. 93.) důrazně, ale přece jen zbytečně brání.

Z několika našich poznámek je viděti, že tyto vánoční písně, které všechny lze nazvati pastýřskými (ač v posledních případech ani pastýři nevystupují), mají svůj základ v křesťanství; o nějakých pohanských přežitcích, „Wintersonnenwende", nemůže býti ani řeči. Figury pastýřů přicházejí již v písmě a pak také v latinských písních středověkých a hymnách. Srv. Wackernagel a Weinhold, na př. Herodesa a Ordo Rachelis ve Fri-sinskýck kodexech z X. století.

Magi ad pastores (Králové k pastýřům): „Pastores, dicite, quidnam vidištis (Pastýřové, povězte, co jste viděli)?" Pastores (Pastýřové): „Infantem vidimus pannis involutum (Děťátko jsme viděli v plenkách zavinuté)" etc.

Podle těchto vánočních hymnů vznikaly německé i české písně, které brzo se zalíbily lidu, poněvadž látka jejich byla mu neobyčejně přístupna. Odtud si lze vysvětliti ohromnou rozšířenost a veliké množství těchto-písní a jejich variací.25)




24) Das Buberl schaut so witzig aus, Dasz ma soMer kann sagen, Dasz zu seinen Tagen Noch ein Geistlicher kann werden draus. (Oesterr. Cult.- und Lit.-Blätter.) Schlossar (412).

Předchozí   Následující