místních o duších, hledajících poklady.) Žije v městě jako boháč, jak rozsvítí svíčku, duch mu slouží. Dá si přinášet princeznu. Král vymýšlí, jak by objevil, kam je princezna v noci unášena, ale marně (znamenat křídou vrata, trousit kroupy, dá princezně svoji obuv); konečně vojáka najdou, zavrou, duch jej vysvobodí. Odsouzen pak k smrti, zapaluje si na po-pravišti dýmku, zapálí svíčku, a král před železným mužem prosí o milost.

Kostra: Lampa Aladina.

Verse značně odchylná od jiných (shodných se zněním 1001 noci*). Čaroděj (štrijon) vyžádá si od matky dva její syny, prvního roztrhá. Druhému radí čarodějnice, aby v jámě, kam bude poslán, spálil keř a popelem oslepil zvířata, jež ho napadnou (zajímavě rozvedený detail). „Divo-tvornou lampu" (neko svěco, ki je grda in vsa zamazaná) má vzíti z podzemního kostela. Dále normální text až do únosu ženy i zámku čarodějem. Eek hledá ženu, v noci v lese slyší tři lesní čarodějnice na stromě, vypravují o prstenu zakopaném pod stromem, jímž majetník stává se nejmocnějším na světě. (Zbytek prstenu, jemuž slouží duchové, z jednoho odchylného variantu naší látky.) Přes moře přenesou jej „tri vodné štrije". Děj v zámku normální až na to, že rek najde čarodějný meč, jímž s čarodějem zápasí (prvek bludný, zde naprosto nemístný, jak patrno i za zamotaného stylu).

Kostra: Tři bratří prodávají v cizině tři domněle divo-tvorné věci.

Verse normální. Bez cizích vlivů. 3 bratří dědí po otci kosu, cep, kočku. Prodávají v cizině jeden po druhém kosu lidem, již neumějí kosit, cep lidem, již neumějí mlátit, kočku lidem, jež trápí myši. Lidé ti se bojí, že kočka po myších vrhne se na ně. Jakýsi Drnau radí kočku upálit. Kočka mnoucí: „Drnjau-u-u." Drnau mysle, že chce jeho, uteče na strom, kočka z ohně za ním, on spadne do ohně.

Kostra: Rek uhlídá stádo-pasoucích se zajíců a získá tím princeznu za choť.

Verse normální. Král má 100 zajíců, pastýř, který je neuhlídá, ztratí hlavu. Dva starší bratří hlídají s nezdarem, nejmladší dostane ód P. Marie píšťalku a tou je svolává. Král posílá sluhy, již kupují draho po zajíci, ale marně. Zajíc vždy přiběhne zpět. Podobně děje se i princezně a na konec samému králi. Rek má pak naplniti pytel pšenicí. Vypravuje, co se na pastvě dalo, když dojde ke králi, dá mu tento, aby mlčel, princeznu.