III.13. („Dolje pri Tolniinu".) Obřadní pověra. Čert radí volákovi, aby jel k svatbě ukrást voly, zatím co on vezme si nevěstu, poněvadž nikdo jí neřekne, když: kýchne, „Bogpomagaj". Volák však řekne to sám, tím nevěstu zachrání a dostane pár volů.

III. 18. (Kobarid.) .Látka moralisující nathema: stará žena lstivější čerta, čert marně se pokouší rozvést šťastné manžely. Navede k tomu babu. Ta poradí ženě, aby v noci uřízla muži jeden vous, aby si zajistila jeho věrnost. Muži namluví, že jej chce žena sprovodit se světa ve- spaní. Muž dává pozor, vidí ženu s nožem, div ji neubije. Poznají však úklad a smíří se. (Smírný konec zde nebývá pravidelný.)

III. 7. (Temljine.) Zlomek z povídek o návštěvě na onom světě, Z dvou bratří hudců jeden zemře, druhý po něm teskní, mrtvý přijde s ním hrát, vezme jej pak k sobě a na chvíli opustí. Přijde muž se senem, muž s prstí, muž se ženou, všichni, kteří za života mrtvého okradli a nyní marně chybu napravují. Hudec se vrátí na svět, ale vše je jinaké, v starých, knihách se dočtou, že před dávnými časy odešel, nevrátiv se, on pak se rozpadne, z těla holubice. (Běžný motiv o lidech, kteří po dlouhém čase vracejí se z onoho světa na zem zpět.)

I. 10. (Vrsno.) Legenda o mládí Ježíšovu. P. Maria s Ježíškem uchýlí se k ženě zbojníkově, která má nemocného hocha. Koupe božské děťátko a vodou hoch se uzdraví. Hoch stane se zbojníkem, je to týž, který ukřižován jsa s Kristem obdržel od něho slib, že ještě týž den bude s ním v ráji.

III. 15. (Livek.) Détské říkání. Tatáž povídka, jako o kohoutkovi a slepičce (zde Bedín a Bedína). Bedín necbce domů, Bedína mu hrozí, že požádá vlka, aby jej sežral. Vlk nechce, Bedína hrozí vlku kyjem,

kyj odpírá pomoc, hrozí kyji ohněm atd., voda, vůl, řezník, provaz

(oběsit), myši, kočka, kočka svolí jít na myši atd., až Bedín před vlkem uteče domů.

III. 16. (Livek.) Povídka zvířecí. O lišce, zajíci, vlku, medvědu.

Liška je vevábí do jámy, lstí zahubí medvěda, pak zajíce, na konec vlka.

Zvábí pak drozda, aby nanesl slámy a země do jámy, až liška vyleze.

Liška pak pošle ho do vesnice pro potravu. On volá u statku: „Baba,.

daj mi mesá", psi přijdou a roztrhají lišku. Drozd (drozeg) zpívá: Prav

ji stoji.

III. 17. (Vrsno.) Slovný vtip. Otec, boje se, aby se mu jeho tři

synové nezkazilí, drží je doma do 12, 15, nejmladšího do 20 let.

když však jde s ním pak na trh, Syn hned ptá se, když potkají, ženu,

co je to. Otec odpovídá: „to so spak'ce, ki člověku delajo sivé laso".

Syn. pak hned prosí: „kupite mi jedno spak'co".

III. 14. (Kobarid.) Troska látky, již nemohu určiti. Veršovaná a rýmovaná

píseň o mladém králi, jenž na lovu sličnou ženu unese z hradu (zlého

ducha), zlý duch ji chce zpět, on žádá napřed zlatý strom, pak skříň

zlata a na konec odpírá cenu vydat (srv. snad sem látku v I., 9).