ponoukání téže ženy třikrát pro vzácné věci, pak otcem poznáni.

Na počátku bludný prvek (v naší látce však zdomácnělý, snad původní) O třech dívkách, které si vypravují, koho by rády (čím by svého muže obvěnily).

Hrabě zvolí si za nevěstu nejmladší z tří dívek, z nichž nejstarší slibuje muži napříst všechny skříně plné, druhá natkat plné skříně plátna, nejmladší porodit zlatovlasá trojčata.

Verse pokračuje pravidelně, jako i jinde, částí látky (srv. I. 3.) O ženě nevinně odsouzené po porodu úkladem své tchyně. Hrabě jde do války, žena porodí dva hochy a děvče zlatovlasé, matka mužova píše mu, že porodila tři psy. Muž odpovídá, aby sečkali do návratu, matka jeho však podvrhne psaní, děti pustí po vodě, švegruši dá živou zazdít. Mlynář děti vyloví, získá za zlaté vlasy děvčete mnoho peněz, děti, když se jim ostatní smějí, odejdou bohatě obdařeny do rodného města a ubytují se naproti oteckému domu.

Zde počíná vlastní látka, ačkoliv i ve versích cizojazyčných mívá dosti často rovněž předchozí látku úvodem.

Otec spatří zlatovlasou dívku, matka mu radí, aby dívce řekl, že by byla nejkrásnější děvče, kdyby měla zlaté jablko. Bratří dovědí se, že v jednom lese je hrozný had se zlat3'm jablkem (?) na hlavě, jenž roztrhal již mnoho lidí, kteří k němu šli. Lstí jí jablko uzmou. Po druhé jdou pro mluvícího ptáka, jejž pomocí zrcadla chytí do klece a oživí na jeho radu ty, kteří dříve se o jeho chyceirí pokoušeli a zahynuli. Po třetí jdou pro „tančící vodu" (ki sama pleše), rovněž lidem nebezpečnou, a získají ji radou onoho ptáka a holuba. Hrabě pozve je pak k sobě, dívka vezme s sebou všechny vzácné věci, pták prozradí původ dětí. Matka jich osvobozena odpustí a zemře, matka hraběte popravena.

Schází zde pravidelně se vyskytující osvobozování bratří jich sestrou, když na nebezpečné výpravě zahynou. Způsob nabývání vzácných věcí odchylný od normálních (vesměs pozdních) versí, zajímavý, avšak rovněž asi pozdní.

I. 8. (Kobarid.) Povídka o zlém mrtvém. Opilec, jenž vždy pil „na část sveťmu Jevanu", pozve oběšence k večeři, radí se pak s duchovním, host přijde a zve na druhý den muže k sobě. Muž na radu duchovního jde, cestou připíjí si s ním krásný jinoch (světec sám) a tím mrtvý pozbude nad ním moci.

III. 19. („Vrsno med Kobaridom in Tolminom".) Výklad obřadu. Muž vidí v poli černé muže (čerty), kteří si stěžují, že nemohou vzít duši umírajícího bohatce, poněvadž jim v tom brání „Boštjanova almužna", kterou kdys udělil, chtí za to zničit vše na poli, kam oko dohlédne. Muž ptá se na pomoc proti tomu, a jeden mu praví, že sůl na sv. Štěpána svěcená a voda na sv. tři krále (treh móž voda) pomáhá. Muž skutečně áím svá pole od pohromy ochrání.