smrti. Praskne-li sklo obrazu, zrcadla aneb tabule stolu, zlé to též znamení. Smrt věští tyto sny: Zdá-li se nám, že vozíme hnůj, že nám vypadl zub, že vypadla ve světnici stěna, že jsme viděli kalnou vodu, že jsme byli ve sklepě mezi samými koláči, že k nám některý známý ne-božtík přišel a nám oznámil, že si pro nás přijde, a že jsme máchali bílé prádlo a že nám odplavalo.

Umirá-li kdo, tedy ten, na němž zrak umírajícího utkví, nejdříve že všech přítomných zemře. Slyšíme-li někde ve stěně aneb za stěnou aneb za obrazem ťukání podobné hodinkám, zemře někdo v rodině. Lidé tomu říkají „hodinky úmrtí". Myje-li se kdo, když zvoní někomu umíráčkem, tedy brzy zemře. Když ve mlýně začne pojednou kolo vrzat a pískat, jakoby někdo kvílel, zemře někdo v dědině. Má-li někdo zemříti, tedy u truhláře, který rakev pro zemřelého má dělati, počnou hoblíky pojednou se hýbati, sebou házeti, a u hrobaře, jenž má hrob kopati, pohybují se a tlukou motyky, ryčky a lopaty. Jestli něco v noci na okno zatluče a není-li tam nikdo, jest to znamení smrti, jako když blízko měsíce nalézá se hvězdička. Když se po odchodu kněze od nemocného shasne svíce, pozorují domácí bedlivě kouř, z ní vycházející; táhne-li kouř ke dveřím, nemocný jistě zemře; stoupá-li však do výšk}r, pozdraví se.

Pověr v té příčině o vánocích panujících zde jsem nepoznamenal, jelikož jsou tytéž, jaké v celých cechách nalézáme.

Osv. Martině zde čeládka vandruje, to jest službu vyměňuje. Ke dni tomu uchystávajl hospodyně služkám roháč. Jest to veliký, podlouhlý koláč s tvarohovým a švestkovým mazáním, na okrajích zahnutý. O které děvečce se má za to, že nedoslouží do sv. Martina, o té se říká, že se „nedočká roháče".

Ke svatbě nebo k posvícení strojívají koláč skládané c. Z těsta udělají placku, tu pokryjí vrstvou rozdělaného máku nebo perníku. Na to položí druhou placku taktéž s mazáním, ale mazání její jest jiné nežli placky dolejší — buď povidlové nebo tvarohové. Kolem koláče se oplete třípramenný věneček, jejž posázejí hrozinkami a mandlemi.

Na b á c se zadělá řídce jako na lívance. Potom se nastrouhají brambory syrové, vytlačí se z nich škrob a přidají se do těsta. Když těsto vykyne, nalije se na pekáč, jenž se dříve náležitě omastí. To pak se nechá do zlatová upéci. Někde přidávají do těsta česneku a kondrhele. V některých vesnicích tomuto pokrmu říkají hluché c nebo také trepek. Tam pak upravují b á c takto: Nastrouhají syťových brambor, smíchají je s krví, a to potom upekou.