Mach out říkají tomuto jídlu: Uvaří hrách a kroupy, obé smíchají a omastí. Puč alka jest pokrm hrachový. Hrách ponechá se 24 hodiny ve vodě, na to se vsype na pekáč a na teplé plotně se suší; řádně usušený hrách se pomásti, nasolí a napepří. Lepenice takto se upravuje: Brambory se uvaří, oloupají a rozmačkají; k takto vzniklé kaši přidají vařeného zelí a dohromady smíchají. Kocmoud se připravuje jako vejce na másle, k nimž se přidá trochu mouky a někde trochu smetany. O u k r o p jest vařená slaná voda, do níž se přidá smažené cibule. Z chleba se vaří žebrácká polévka čili zkrátka žebrácká; místy jsem jí slyšel říkati pejraprout.

Naše hospodyně chléb ani nesolí ani nekmínují; solí a kmínkem svrchu posypávají točánku a rej pučel. Točánka a rejpucel liší se od sebe pouze tvarem. Dělají se z posledního vyškrabaného těsta chlebového. Točánka má podobu spirálovitou, rejpulec lyrovitou.

Významným příspěvkem k oddílu tomuto jest IV. díl „Moravských národních pohádek a pověstí" od B. M. K u 1 d y, jež obsahují materiál sebraný knězem K. Orlem v okolí Kamenice na Moravě (vyd. v Praze 1894). A. B—y zapsal ve Slovenských Pohťadech (1894, 280) národní pověst z Tekova „Z umrlčej hlavy panna" a tamtéž (370) pověst „Černokňažník a bač a". „P o-věsti z Klatovska" (o původu „ohnivého muže" a o hadech) uveřejnil v Čas. společnosti přátel starožitností českých v Praze 1894, 45 J. B e-netká. V Českém Lidu (V, 32) otiskl V. Bolech stať svou „Pověsí

0 JakubuKubatovi z jižní ch Čech". „Pohádky z Kru m-

1 o v s k a" vydal v Českém Lidu (IV, 300) F. V. Bouchal. „L i do v é pověsti o vodníkovi" napsala do Českého Lidu (V, 73) B. Čapková. I. Franko podal do Českého Lidu (IV, p. 22) studii „Pověst o Přemyslově kvetoucí lísce a pověsti o kvetoucí holi". Několik „povídek z okolí svojanovského (vevých. cechách)" zaznamenal v Českém Lidu (V, 77) I. Hošek. A. H e y-d u k v Časopise společnosti přátel starožitností českých v Praze (II, p. 3) uveřejnil v poetickém rouše pověst „o pradlenkách", malých to lidech, jež vybájil si lid v Pošumaví. Sbírku povídek lidových vydal J. K. Hraše pod názvem „Národní zkazky" (v Třebíči 1894). Zajímavá jest stať J. F. Hrušky (Světozor 1894, p. 351) „Z pamětí chodského lidu ojelo silácíc h". Jsou to pověsti o nejsilnějších lidech na Chodsku a o „kouscích", jež kdy provedli. Ch. K.