der Wissenschaft, Technik, Literatur und Kunst" nazývá se nový časopis, týdenník, vydávaný od H. B e c h h ó 1 d a, kdež věnována bude péče také lidovědě. V 1. čísle je instruktivní studie o lidovědě od M. Büchner a, dále úvaha J. Bruiniera o pravlasti Germanii a j. v. Bude to asi podobný, stručnější přehled činnosti na poli studia lidovědného, jako v Buschanově publikaci vratislavské „Centralblatt für'Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte", která druhým rokem již vychází.

* Bohatou sbírku výšivek a krojů z Cech a z Moravy zakoupilo od pí. Fr. Zeyerové Národopisné Museum ve Vídni. Srv. zevrubný výčet jednotlivých částí, Anzeiger d. Ver. f. öst. Volkskunde 1897, II. č. 4, str. 15.

* „Volkskunde-Folklore" nadepsán je nový odborný katalog antikvami firmy Otto Harrassowitz, Lipsko (Quer-strasse 14). Katalog tento je zajímavý tím, že je do něho přibrána skoro celá novější odborná literatura slovanská. Je to novinka u katalogů německých. Vedle názvu na př. českých jsou připojeny dosti správné překlady německé.

Pahěrky po časopisech A. ?????????? 1897, kn. II. str. 89—172). Je to začátek studie o Lucidáři v literatuře německé a slovanské, kterou jsme oznámili Již předem v ČvLidu IV. 350. Srv. též č. Lid. V. 95. — českoslovanské vyšívání na Národopisné výstavě (s vyobrazeními a s literárně-histori-ckými údaji) popsáno je v Zeitschrift des bayer. Kunstgewerbe-Vereins, 1896, 55. — Stať o Perunovi na základě Legerova spisu (srv. Č. Lid V. 371, 468) uveřejnil H. Galiment, Kevue men-suelle de 1'école de l'anthropologie de Paris 1«96 IX. 300—302.

* České průmyslové museum Jíáprstkovo. Zesnulý Vojtěch Náprstek ustanovil svojí poslední vůlí nadaci musea jím založeného, věnovav ná vydržování musea toho užitek z domů na Poříčí a u Halánků. Správu nadačního jměuí a musea pod záštitu obce Pražské postaveného vede zvláštní kuratorium, v němž vedle starosty města Prahy a

3 členů zastupitelstva zasedá 9 členů doživotně jmenovaných. Jednatelkou kuratoria tohoto je pí. Renata Ty r-š o v á. Dle schválených pravidel musea Náprstkova rozpadá se toto na tři třídy: knihovnu, část sbírek výlučně v obor průmyslu náležejících a část ethnogra-flckou. Tato část, kteráž nejcennější v majetku musea chované předměty obsahuje, je, pokud exotických sbírek a jinoslovanských předmětů se dotýče, výtěžek z cest podniknutých českými cestovateli. Sbírka předmětů lidového průmyslu a umění československého vznikla prozíravým a obětavým přičiněním pí. Náprstko.vé. Je tomu letos právě dvacet let, co ke sbírce „prací našich matek" jí byl položen základ. K „uzlíčkové" holubince tehda získané (viz Světozor, 1896, 322) přibývalo od té doby pokladů rok co rok. Z prvu výšivky české, později moravské a slovenské, pak kusy nábytku, nádobí, nářadí selského, vyobrazení sem se vztahující, až vznikla tato kolekce, kteréž ve dvou sálech třetího patra a dole v přízemí je příliš těsno, kteráž i na schodišti se rozkládá, v níž je materiálu na pět velkých výstavních sálů sneseno. A to materiálu vesměs cenného. Pí. Xáprstková jala se sbírati výšivky a selskou keramiku, kdy žádný veřejný ústav na jich zakupování nepomýšlel — kdy po venkově nebylo pražádného smyslu pro jich zachování, kdy z kouter odstřihováno starobylé vyšívání, aby se získalo čisté plátno, a kdy nejkrásnějšími uzlíčkovými holubin-kami drhli nádobí a podšívali střevíce. Svojí láskou k věci a prozíravou soudností zachovala paní Náprstkova před zkázou mnohé kusy, které dnes jsou uniky a po nichž by se již marně pídil. Pí. Náprstkova nesbírala — pravda — tyto výrobky ženských rukou jako materiál k národopisnému badání, ale jako ukázky vzácného domácího průmyslu. Jako také mají též své cele oprávněné místo v celku, jakým je průmyslové museum Náprstkovo, v tom ústavě zcela zvláštním, který nese ve všem na sobě odznak svého vzniku a znenáhlého vývoje. Jako museum čistě průmyslové jsouc založeno, když Náprstek se vrátil s několika přáteli z památné světové výstavy londýnské, stalo se pozvolna na řadu let střediskem všech skorém sběratelských snah českých. Zemského