prosto odloučených, kde o nějakém styku, vlivu, „vlnách" (které by zase z Asie přenášely docela týž primitivní způsob her od národa k národu až do Ameriky) nemůže býti vůbec řeči.

* Schweizerisches Archiv für Volkskunde, Vierteljahrschrift der schweizer. Gesellschaft für Volkskunde, Red. Ed. Hoffmann-Kray'er. Zürich, 1897. První číslo má tento obsah: Zur Einführung; Hunziker, Vom Schweizerhof an der Ausstellung in Genf; Martin, Ziele und Methoden einer Rassenkunde der Schweiz; Singer, Karl unter den Weibern; Fient, Begräbnis -feierlichkeiten im Prättigau; Hoffmann, Die Fastnachtsgebräuche in der Schweiz; Ithen, Volksthümliches aus dem Kanton Zug. O Společnosti podává zevrubnou zprávu Revue des traditions populaires (red. P. Sébillot) Paris XI. (1896), 664-668.

* Kovy německý časopis pro mythologické studium se zřetelem k lidovědě bude vydáván od příštího podzimu od T h.v A c h e 1 i s a. Podepsaný redaktor Českého Lidu byl vyzván, aby převzal stálý referát a pravidelné splupracovnictví. V době, kdy o českých věcech v oborech uvedených šíří se po nečeských časopisech nevždy správné a věcné mínění, bude mimo jiné povinností uváděti klidně, podle pravdy projevy druhu naznačeného čtenářstvu nečeskému na pravou míru, po případě (kde snad bude potřeba) vyvraceti jejich nedopatření. Podrobnou zprávu o novém sborníku pak podáme, jakmile vyjde.

* Deutsche Mundarten, Zeitschrift für Bearbeitung des mundartlichen Materials nazývá se nový časopis, věnovaný studiu německých dialektů, vydávaný od Dra. J. W. Nagla ve Vídni, ^yšel 1. sešit I. ročníku. Podotýká Dr. K. W e i n h o 1 d (Zeitschrift d. V. f. Volksk., Berlin, 1896, 461 až 462\ že je k vydávání podobného časopisu třeba odvahy po nezdaru, jaký zastihl K- Frommanna, jenž vydal

7 svazků časopisu podobného „Deutsche Mundarten", Nördlingen, I.—VI., 1854 až 1859, VII. Halle, 1877. První sešit obsahuje práce: Th. von Grienberger Pronominale Locative; Nagl, Der Name Wien, Ein Drei, ein Vier; A. Landau, Das Deminutivum der Galizisch-Jüdischen Mundart.

* Přednášky Národopisné Společnosti Ceskoslovanské. — Pořádá veřejné přednášky z národopisu v místnostech Řemeslnicko-živnostenské Besedy. Posud přednášeli: Dr. E. Kovář, O národopise av úkolech Národopisné Společnosti; V. Stech, O krajinských museích; prof Dr. O. Hostinský, O rhytmické a metrické formě lidových písní.

* Musea. Museum lidově dne bylo minulého roku slavnostně otevřeno v Lipsku v nové budově. — Budova musea proněmecké kroje lidové v Berlíně bude zřízena na prostoře, kde byla botanická zahrada, nyní jinam přeložená. — O novém Národopisném museu lužicko-srb-s k é m viz ve článku Ad. Černého v čísle 4. na str. 345.

* První časopis folkloristický (jak píše O. Colson, Wallonia 1896, II. 1. str. 15—16) byl sborník J. W. Wolfa, Wo daná, Museum voor Ne-derlandsche Oudheidskunde, Gand, 1848

I. II. sv.), třetí svazek sborníku měl název „Groo dmoederken" („Babička"). Název „oudheidskunde" (starožitnictví, archaeologie) byl později zaměněn známým anglickým názvem „f olk-lore".

* Také příspěvek k oblibě národopisného studia u nás. Administrace českého Lidu chtíc rozšířiti náš sborník v kruzích čtenářských besed, rozeslala podle adressáře všem besedám a jiným podobným spolkům prospekty českého Lidu. I prospekty byly vráceny, mezi jiným také s tímto přípiskem, který tu neváháme otisknouti jakožto „národopisný" příspěvek: „Nepřijímá a vracy se spét, nebo zde žádna čtenářská beseda takové zviře nepozůstavá, d(alší) p(osílání) zakazuju." Obecní úřad x, y starosta. Tento úřední připiš Jz okolí Turnova) uložil jsem do archivu Českého Lidu jako doklad k oblibě a porozumění studia národopisného u nás..