O československých věcech na výstavě v Budapešti r. 1896.

Po stručném sdělení o tom, co všechno bylo z věcí československých vystaveno na výstavě budapešťské, naznačíme alespoň v hlavních obrysech, ponechávajíce si obšírnější studii o tom na jiná místa a dobu pozdější, zda vůbec a jaká vzájemnost je mezi lidovými pracemi uměleckoprůmyslovými z Uherského Slovenska a mezi obdobnými pracemi čechoslovanů cislajtánských.

Pracemi uměleckoprůmyslovými našeho lidu míníme tu osobitné práce textilní, a to tkaniny a výšivky a věci keramické, jak co do tvaru, tak i co do malebné výzdoby jejich. A proto, že nosičem výšivek jest kroj lidový, nutno i ten míti při srovnávacím studiu na zřeteli. Tu a tam setkáme se i s pracemi kovem ve dřevě vykládanými, a těch mlčením též opomenouti nelze.

Umění lidové samo založeno jest jednak na vrozeném vkusu toho kterého kmene, jednak na vlivech, jež odjinud na uměleckou tendencí lidu působily.

Že veškeren lid slovanský, a tedy i československý, má vkus

i zálibu na barevné i ornamentální výzdobě svého šatu, nářadí i obydlí, jest všeobecně uznáno. Liší se tím podstatně od sousedů svých německých i maďarských, kteří spokojují se s barvami temnými, s výzdobou nejjednodušší a jen tam jakousi větší živost barevnou i formálnou v šatu, nářadí a obydlí prokazují, kde buď se stýkají přímo se živlem slovanským anebo kde nejsou leda poněmčilými nebo pomaďarčenými Slovany,