Předchozí 0563 Následující
str. 509

a ornamentu. A rovněž originální zdejší tkanina pestrá (v barvě bílé, modré a červené) jest příbuzná sousední z Uher. Podivuhodná řečí svojí Ková Lhota (Lhotky) u Velké má také" v prastarých výšivkách svojich ráz úplně cizokrajný (uherský) i v barvě i v ornamentu, ba i ve výzdobě krajové svých originálních šatek. Osady Strání, Březová a Lopeník mají příliš veliký spád do Uher, než aby ve způsobu života, kroji, výšivkách, ornamentu a keramice neměly význačné příbuzenstvo se sousedy uherskými. Ovšem jsou však osady uherské příliš daleko a značně bohatější — i na židy, parádu opatřující — a proto příbuznost tu více studium dokazuje, než prvý pohled. Hrozenkov Starý se svými koloniemi jest poslední osadou nářečí, nemajícího žádné r. Má rovněž spád do Uher a charakter kroje i výzdoby jeho jest při vší originálnosti přece jen uhersko-slovenský. Při další hranici moravské k Uhrám usazeni jsou již Valaši, kteří si svůj ráz i krojový i ornamentální a uměleckoprůmyslový houževnatě zachovali. Jejich cínem vykládané dýmky, rukověti pastýřských bičů, obušků, pak hole zvláštním způsobem vyřezávané mají však velkou příbuznost s podobnými pracemi salašníků z hornatých krajin východního Slovenska a jsou snad ukazatelem alespoň částečným, odkud pastýři valaští k nám přišli.

Při hranici těšínského Slezska zase hlavně Gorale mají v kroji i v ornamentu a různých uměleckoprůmyslových výrobcích svojich jakousi příbuznost se sousedy v okolí Čadce, ba sami „Jackové" z Jablunkova mají ráz uherských zámožných měšťanů. Jich ženy ovšem zase napodobují Těšíňačky.

Že by se jaký vliv z Uher dále od hranic moravsko- a slezsko-uherských na západ a sever dal zjistiti, nelze říci. Jen rozmanitě hracho-vinkované pruhy koutnic, kteréž vyráběly se takměř továrnicky v okolí Ž í 1 i n y na Váhu, zabloudily přes hranice i dál do středu Moravy a byly tu zajisté i napodobovány. Známí kohouti stylisovaní na půdě hra-cbovinkované byli zvláště oblíbeni. Ale ty najdeme i v Sedmihradsku (na pešťské výstavě) i v Chorvatsku (srovnej sbírku Layovu X. 3.).

Literárně-historické a lidovědné srovnávací studie Aleksandra Nikolajeviče Veselovského.

Bibliografický výčet.

Podává Dr. Č. Zíbrt.

Dovoluji si hned předem a na dorozuměnou připomenouti, že nepatrná tato stať nepodává rozbor rozsáhlé vědecké činnosti zasloužilého professora petrohradské university a akademika A. N. Vese-lovského. Také by se vymykal podobný rozbor veškeré literární činnosti ruského učence z rámce, vymezeného programem č. Lidu. Účelem těchto řádků je podati zevrubný a úplný přehled vzorných prací mistra ruského


Předchozí   Následující