Předchozí 0594 Následující
str. 540

Podrobnosti o tom, jak se prvně konal uvedený obřad na Hradě Pražském, líčí Bartošova Kronika k r. 1528. Dočítáme se tu všech podrobností, jak si vedl Ferdinand I. při tomto obřadu k nemalému podivení Čechů tehdejších, kteří před tím nikdy nevídali podobného projevu zbožnosti a pokory.*)

„A nazejtří v Zelený čtvrtek, král jsa od přirození k náboženství zvyklému podle naučení učitelův svých nakloněn, krmil chudé a umýval jim nohy na Hradě v Zeleném pokoji, příkladem Pána svého Ježíše Krista obyčejem tímto :

Nejprve kázal přinésti třinácte chudých, žebravých lidí mužského pohlaví, do téhož pokoje, tu kdež rytířstvo a stav městský obyčej mají míti své potazy, uvésti, a za stůl dlouhý posaditi, na kterémž bylo krytí, ubrusy, taléře a konvice dřevěné, každému z nich obzvláštně připravené. PotoTu rozkázal jistým osobám, pánům znamenitým některým českým a rakouským, aby jim krmě z kuchyně jeho nosili, jichžto bylo třináct, nákladně připravené.

A když se to tak stalo, že jsou nosili krmě, rozdělené na každou osobu obzvláštně na misky skrovné, dřevěné, král stoje před stolem sloužil jim a podával každému těch krmí a víno do konvic těch jim naléval. A čehož každý z nich nedojedli, rozkázal dvořanům, aby po obědě to jim všecko, totiž krmě, misky, konvice a taléře dřevěné, každému v neckách, jichžto také třináct bylo, připravených, do příbytkův jich každého snášeli, když by domu šli.

A když bylo po obědě, kněz zpíval Čtení sv. Jana, kteréž toho dne křesťanstvo zvyklo po kostelích zpívati o umývání noh apoštolských. A když se toho dozpíval, že vzal Pán Ježíš prostěradlo, přepásal se jím a vzav medenici, nalil vody atd., tehdy král přepásal se čistým prostěradlem, a kázal sobě medenici přinésti, a vzav ji s vodou biskup Tri-entský, tehdáž přítomný, postavil pod nohy každému tomu chudému. Král pak přiklekl na zemi, a ten biskup každému naléval vody na jeho nohu pravou obnaženou, a král umýval a rouchou čistou vytíral, a potom i políbil až do posledního.


dum discipulorum lavaret pedcs, profundissimae demissionis exemplum sine exemplo. Olim in CoenacuJo Solymaeo exhibitům, hodie sub cousuetam pedum ablutionem e suggestu Sacrae, Regiac, Metropolitana e Ecclesiae Pragensia humiii sermone panegyrico celebratum a Joanne Ant. líayser, Pragae, 1757, foi., 8 1. — Decisa gratiae et gloriae sententia ab ipso aeternae veritatis oraculo in angostissimo Eucharistiao. sacramento, non sicut manducaverunt Patres vestri Manna in deseito, et mortui šunt. Sed: Qui manducat hune Panem, vivet in aeternum. Jnan. 6. Cap. verš, 52. In anniversaria Sacri Pedilavii solemnitate in Sacra metropolitana Ecclesia Pragensi ad D. Vitum Martyrem, declamata a Wenceslao Michaele Josepho Eberth. Anno quo serenae Hungariae Reginae et verae Haeredi austriacae, Mariae Theresiae, regni corona et pax regno restituta est. Vetero-Pragae, fol., 1!) str. *) Bartošova Kronika Pražská od 1. P. 1524 až do konce let 1530. Dle dvou rukopisů cis. veř. knihovny pražské k vydání upravil K. J. Erben, v Praze, 1851. 266—267.

Předchozí   Následující