Rákosy — sněmy čarodějnic. Čert s bábou čarodějnicí letěl do rákosí 3S do čár. — Na Boleslavsku tancovali lidé: Salát, Husara a Oves. Kohout, tanec ve Mšeně, se tancuje. — Na Pokličkách (skály v lese u Mšena) a pod nimi lidé květnou neděli v pašijích hledají poklady. Zde je pes hlídá. — Kamenný oltář u dubu nedaleko sv. Jana Křt. v Dřině starém v lese, naň se obětovalo, v dubu plno zubů zatlučených.

Shazování kozla u Kolína v Hostačově vísce na den sv. Jakuba dne 25. července 1859. Kázání kněz nad ním držel, jeho účel, co zlého a dobrého natropil, skokem aby je smířil atd. Potom jej vyvedou na střechu nebo lešení, shodějí dolů a zabijou ho, krev chytají, ní čarujou nemoci padoucí, upekou ho a společně v hospodě snědí při hudbě a zpěvu. (Viz Č. Lid V. 559.)

Mohyly se nalézají u vsi Dmejštic (Dmýštice) na panství Milevském, patřící premonstratům pražským v Táborsku. Zde jsou háje obecní, v nich homole, mohyly, hroby nanosené. V té nejbližší mohyle od Dmejštic praví tamní občané, že jest to hrob, v kterém veliký pán zahrabán i s mečem, pikou, ostruhami, pasem, řetězem atd.

Skalická, pod nimi jest Špiglovka jeskyně v skále na kopečku pod Rovinami a Hřebínkem v lese Mšenském pod Románovém či Mi-čovkou. Ze Mšena přes Romanov nebo Mičovku cesta tudy na Důl (Albersthal). Pověst dí: že v této skále, jež se o pašijích otvírá, když se poklady otvírají, i ona skála se prý otevře, jako jeskyně, v ní jsou složeny poklady a černý pes je hlídá. Jistý Špigl, veliký čarodějník, v té skále prý přebýval. Tak jako na Krkonoších i tamtéž jest Špiglovka. Ta samá pověst.

Svatovácslavské lázně na Novém Městě v Praze (srv. Bohemia 1859, č. 199, 24. srpna). Tento pramen lázní prý sv. Vácslav vynalezl. Když mezi Vyšehradem a Starým Městem byla poušť za starodávna a sv. Vácslav byl na honu zde za jelenem a tak se unavil za ním, až žíznil, právě když šel zpět, ukázal se mu na tom místě (kde pramen nyní) bílý jelen, který svýma parohama ze skály vyhrabal živý pramen a sv. Vácslav se napil, posilnil, odtud sv. Vácslavská studánka, z vody lázně učinil, lid se tu uzdravoval chorý a odtud Lázně svatováclavské. Jiná pověst, variant, dí: Že sv. Vácslav šel tudy z pouti, vele žíznil a tu že se mu na tom místě bílý jelen ukázal a živou vodu rohama a nohama ze skály vydobyl. Sv. Vácslav se napil, posilnil, uzdravil, též jimi nemoci uzdraveny atd.

Hry dětské v Doubravičce: Na bílé husičky, ovčičky, na prstýnek, zlatá jména, slepou bábu, vlčka, kokeše, pejska, Sil Petr proso, Šedivek. Za polmi Doubravičkovými proti revíru nazvanému Lišce, patřícímu vrchnosti Bezenské, hrab. Fr. Pachtovi. Na tomto bývalém hrádku přebývaly tři panny, princezny svobodné, nesměly se vdávat. Ty na tom zámku přebývaly a hospodařily až do smrti a dle poslední vůle před smrtí odkázala každá polnosti od tohoto statku svému poddanému. (Obšírně, bezcenné.)