Dyz .pnsla treti půlnoc, přihrnulo se devět čertů a začali s Honzou házet. Jak ho první vyhodil do vojský, votočil Honza devětkrát prstenem a tu ho potom jinač nemohli uzvidnout, než všichni. Jak ho potom vyhodili, uťal jim Honza všechněm hlavy a naházel do kouta. Potom voznámil princezně, že jí vyslobodil. Nejčkon byly všechny princezny vyslobozený, ale nevěděly, jak se ze zámku dostat. Honza je ved ke studni, protože myslel, že tam táta na něj čeká, ale táta zasejk myslel, dyž se Honza nevracel, že tam někde přišel vo život, a proto tam nebyl.

Musel se tedy Honza s princeznama vrátit do zámku. Vobcházel kolem a přemejšlel, kudy by se dostal ven. Jak tak chodil, přišel k vokýnku a na tom

ležela píšíala. Vzal jí, zapískal a kde se vzal tu se vzal, stál před ním voják.

„Co poroučíte, pane?" přál voják.

„Ať je tu hned celej regiment vojáků," řek Honza.

Voják se zasejk ztratil a za chvíli přivedl celej regiment vojáků. Nejčkon vzal Honza princezny a řek vůči vojáků : „Nejčkon pojte s náma a dělejte nám cestu."

Dyž je Honza přived ke studni, poručil vůči, aby udělali vojáci nahoru schody, což se hned stalo.

Potom vyved Honza princezny ven na svět. Nejstarší vzala si za muže Frantu, mlejší Kubu a ta nejmlejši Honzu. Honza po smrti oce svojí ženy stal se králem a možná, že kraluje eště dnešky.

Poslanec K. Adámek uveřejnil v Českém Lidu pěkné, stati „Z národopisných výstav" (IV. 123). K: V. Adámek popsal v Národních Listech „Společenské poměry v dědinách na Hlínecku za starodávna" (1895, č. 150). Týž spisovatel důkladný popis mlýna uveřejnil v Národních Listech (1895, ze dne 17. dubna). V pěkné této práci seznamuje nás se zařízením starých mlýnů, s dělnictvem ve mlýnech zaměstnaným, s „měřičným" (poplatek za mletí) a j. Ke. konci připojuje i pověst o vodníku a pověry mlynářské. Název této důležité práce jest „Staré české mlýny na H line c ku". — Z pozůstalosti J. Fikara otištěn byl s původním vyobrazením zajímavý článek „Strakonický dudák u hudební kapely pluk uč. 11 v Písku" (Český Lid V, 19). „O včelařství, rybářství a práci v hospodářství" na Hořicku psal do Národopisného sborníku okresu hořického J. Freiberk (str. 298). Prof. dr. J. Kalousek uveřejnil v Českém Lidu (IV, 214, V, 25, 129) studii „o písmákovi Josefu Procházkovi". M. Kozák svýma dvěma články „Lidé ve službách obecních" (český Lid, V, 134) a „Lidé ve službách hospodářových jindy" (Časopis společnosti přátel starožitností českých v Praze, 1895, str. 78) dotkl se málo obvyklého tliematu, vylíčiti sociální poměry lidu venkovského, zaměstnaného při hospodářství. J. Král uveřejnil v českém Lidu (V, 52) článek „Holubářský cech ve Vamberc e".