(též střídy). Veškeré vory, vyjma šrek zdělány jsou, jak naznačeno na obr. čís. 1".

Při zhotovování šreku na př.: osmnáctky, čítající 8 kusů, dají se s každé strany 3 osmnáctky a doprostřed 2 šestnáctky, čímž vznikne otvor na zadku voru čili na vořině. Kratší kusy dávají se „na rejlík", t. j. spojí se s ostatními kratší vořinkou (obr. čís. 3. O,). Po té vedle vořiny přiváže se houžvemi válec (obr. čís. 3. C2), k němuž a k vořině připojeny jsou taktéž houžvemi konce líh (3 a 4), které položeny jsouce po délce voru tvoří ostrý úhel. Podobně připoutány jsou konce jejich ke kusům na předku voru. — Nyní položí se na líhy nad otvorem ve šreku kratší válec (5) a utáhne se k nim klemem a houžvemi — tak pevně, aby se ani dosti málo nepohnul. Do otvoru tímto povstalého pouští plavec šikmo po proudu, chce-li vor nebo pramen zaraziti, kus dřeva 4 až 5 m dlouhý, který nazývá se jehla (6), jež drhnouc se ode dno řeky vor „utajuje".

Takto připravený pramen není ještě způsobilým na dalekou cestu; neboť kdyby se plavil vraty přes jez, snadno mohlo by se přihoditi, že • by zadní vor vjel předkem na přední. Tomu zabrání se vejponou (obr. čís. 2. A4), která bývá 2 a"ž 3 m dlouhá a připevněna jest na předáku houžví k válci, který připoután jest k vořině. Vejpona tato musí přečnívati předek voru „pacholci".

Podobně upevňují se, avšak toliko k vořině, na ostatních vorech buď líhy nebo vořiny. Tyto poslední jsou pravidelně v počtu 4 až 5 upevněny mezi druhým a třetím vorem a mají je plavci do zásoby, kdyby se jim snad na cestě přihodila nějaká nehoda a oni vor musili spravovati. K témuž účelu berou si též 2 až 3 otýpky houžví.