Řídě se příkladem Sébillotovým, otiskuji, čeho asi potřeba k-porozumění o původu tohoto kříže, chovaného v Museu, a zároveň přidávám pověsti o podobných křížích, nalezených v Čechách, i prosím za laskavé zprávy téhož druhu, abych je sestavil v článek a podle přání P. Sébillota zaslal jako doplněk k jeho článku v Kevue des traditions populaires.

„Právě v těch místech Hory Kuttny za Kolínskou branou, kdež léta po narození-Páně 1237 mezi mejtinami lesními jistý Antonín, kněz kláštera Sedleckého, skrze mech skály před sebou tři proutky stříbrné vyrostlé uzřel, pak Pánu Bohu děkoval, pomodliv se, kápi svou svlékl, a ji tu na znamení nechav, do kláštera se navrátil, a když při založení hor havíři z Němec povolaní první kostel na věčnou památku pod jménem Všech Svatých založili, a když tu léta 1744 v říjnu měsíci Corpo Jilanovského vojska ležení mělo, a tam v nějaké zahradě stromy posekalo, dle starobylých kuttnohorských událostí zaznamenané jistoty a spolu vlastenskému Muzeum dodaného vyobrazení, jistý Konrád, rozený Moškvan se udává, že na to v roce 1745, 16. února v nadřečené zahradě pařezy k palivu sobě nasekal, mezi kterýmiž jeden třešňový, nad zemí loket vysoký, jako talíř tlustý uťal, domů přinesený v půli rozpoltil a na čtyry polínka rozštěpí, kdež znamení kříže blíž jádra uprostřed suku samorostlého šest coulů čtyry linie dýlky nad stýblo hloub do dřeva vkořeněného ku podivu, jakoby ze švestkového dřeva- tam schválně vsazen byl, v té velikosti i v kůře svrchu pěkně vyobrazeného spatřil.

Tento úkaz způsobil podivení celého města, a na věčnou památku při obci pod správou magistrátu pro pamět se zachovával. Na poručení Nejvyššího P. P. purkrabího ty čtyry polínka hned toho času k nahlédnutí do Prahy odeslány jsou byly a strany této přirozené vrostliny v měsíci červnu a červenci při promocí akademické svobodných umění a filosofie bakkalářů a mistrů na slavných vysokých školách Pražských zkoumáno a rozhodnuto bylo.

Na otázku první: Zdaž kříž ten dvojitý v Hoře Kuttný ve kmenu třešňového stromu nalezený nadpřirozeně vzrostl, čili přirozeně v něj vložen byl? a zdaž za druhé v ten třešňový strom pokud ještě v mladiství byl, křížek z čerstvého dřeva vzatý, vložen, a takovou mocí obživen růsti a uprostřed kmene čili stržně se nacházející vštépen býti mohl?

Odpověď: Poněvadž není viděti stopy a spojení v tom stromě, že by vložením vštěpen byl, vadí to, že by růsti mohl. Neboť vložením vrubu vrub srostá se dřevem, v kteréž vložen bývá, a srostá také v sukovaté spojení.

V tomto ale třešňovém stromě, v němž ten kříž nalezen byl, není viděti žádného sukovatého spojení, tedy se říci nemůže, že porostal v prostředku vložením aneb vštěpením; jest to tedy proti přirozeným pravidlům