Svatý Michale archangeli a církve svaté strážce, k Tobě Čechové volají jsouc hrůzou přestrašeni, zažeň draka dychtícího, krev křesťanskou žíznícího, mečem kralujícího.

Svatý Václave kníže ^ náš a slavný mučedlníče, pomáhej vojsku našemu a chraň tvé země české, nedávej dědictví tvého, národu katolického, lidu tvého věrného.

V pohánění zavedeni od tyrana zlostného, odvrať krve vylévání, skrze meč ukrutného, upros pokoj církvi naší, ať v skutcích našich svatější zůstane po všecky časy.

Všichni svatí pomáhejte u knížete pokoje, ať dědictví své zachová, zazené války boje, bychom v pokoji na zemi svatý, svatý zpívali: na věky jej chválili.

Redaktor pařížské Eevue des traditions populaires, P. Sébillot, uveřejnil v tomto sborníku stať o kříži, jenž byl nalezen r. 1567 ve stromě, jakoby byl tam vtlačen, vyřezán, a připojil k tomu podrobný výklad, co se rozprávělo o tomto zvláštním zjevu přírodním.1)

Byv upozorněn touto statí Sébillotovou, věnoval jsem pozornost několika podobným otiskům kříže ve dřevě, jež jsou vyloženy ve sbírkách Musea království Českého v Praze. Z nich zajímavý je zvláště kříž dvojitý z Kutné Hory, darovaný od magistrátu tamějšího Museu národnímu hned na začátku tohoto století, r. 1822.

Li