Podle analogie k tomu myslím, že tyto české pověsti o rytířích v hoře jsou již slabou obměnou neb ohlasem národního rytířského eposu u Čechů. Možná, že sv. Vácslav a možná, že jinak pojmenovaný rek, bohatýr byl středem tohoto cyklu bývalého českého eposu? Čeští badatelé mají povinnost, hledati, jak asi jsou staré podobné pověsti o rytířích sv. Vácslava a jaké zmínky, stopy národní epiky tohoto druhu nacházejí se v staročeských letopisech a památkách.

vyobrazení inicialky P

Psaný kancionál z r. 1693 literáckého kůru bohdanečského obsahuje na prvých stránkách píseň: „W Čzas Wogny tu-reczké". Píseň ta byla napsána (jak písmo svědčí) mnohem později nežli kancionál, někdy na počátku 18. století. Zajímavá jest opakujícími se prosbami k Bohu a sv. Vásclavu, aby „nedopouštěli nic víc do Čech k našemu zahlazení." Píseň ta byla zajisté zpívána i v kostele, čemuž nasvědčuje vepsání její do kancionálu literáckého. Nápěv k písni té udán není:

Předobrý Kriste Ježíši, Samsone nejsilnější, bojuj za nás,za svou říši, zvlášť v tento čas nynější, utíkáme se k Tvé tváři, pomoz Ěímskému císaři, ať vítězství obdrží.

Ať se vícej' nevylévá nadarmo krev křesťanská, v potentátech ať zůstává pevná láska přátelská, předstíráme naši mdlobu, smiluj se v tuto dobu.

Nanakloů ku lidu nás všech, jsouc nanejvýš ztrápeni, nedopouštěj nic víc do Čech k našemu zahlazení, zažeň války, zažeň boje, kníže svatého pokoje, volá království Tvoje.

Kriste, silný Gedeone, vladaři celé vojny, svou pravicí bojuj za nás, uděl pomoci hojný, rcemež všichni jedním hlasem, o Bože v království našem, dej pokoj křesťanům všem.

Královno slávy nebeské, milostivá Marya, p o své houfy nebeské, k tobě volá zem Česká, shladiž vysokomyslnost, pejchu, tyranskou ukrutnost, na nás se valící moc.

Skrze Tvou svatou přímluvu k obraně země české, přimlouvej se k Synu svému, ať skrz houfy andělské nepřátele jména svého, shladí, vyvrátí pyšného, učiní podnož jeho.