Předchozí 0105 Následující
str. 74

noci jest volená děvčat, od půl noci hochů. (Yiz Č. Lid. IV. 97, 510.)

Jos. Křemen.

* Tanec o věnec. Za starých časů tancovávalo se ve Vamberce na ostatky o věnec. Sousedky vamberské upekly veliký věnec, ozdobily jej stužkami a fábory. S večera sešly se v bytě přední pořadatelky (obyčejně tam, kde se věnec pekl) a za zvuků hudby donesly věnec na nosítkách do hostince „panského domu", kde se zábava tato konala. Tam položen věnec na stůl, ženy- utvořily kolem něho kruh a za ruce se držíce tančily. Podařilo-li se některému z mužů kruh ten prolomiti a kousku rozkrájeného věnce se zmocniti, ten musel ženám zaplatiti lahvičku nějaké „sladkosti" (zvláště „rosoličky"). Že veselých výjevů při zápase tom hojně se naskytovalo, snadno se domyslíme. Zbytek věnce za bujného veselí doprodán a pak.rejdilo se do rána. Rozjařené ženy nedaly nikomu, ni mladému, ni starému, nečinně seděti. Ještě před dvacíti lety těšil se „tanec o věnec" veliké oblibě.J. F. Král. .


Veřovjanka v „groinražce" a čepci. (Fotogr. prof. J. Klvaně.)

* Veřovjané (obyvatelé 0 Veřovic U Frenštátu). Podrobnosti o kroji veřovském v Čas. 01. musea 1892,. str. 29, 30. Naše vyobrazení na str. 73 a 74 provází pr.ifessor J. Klvaňa (Světozor 1895, str. 252) tímto výkladem: Kroj veřovský patří již skorém lašskému, ač i v mužském i žen-ském úboru zdejším s drobnostmi valašskými se setkáme. Osada Mořkov nosí jej také, a druhdy nosíval se i v Hodslavicích. Tu ovšem již valně se pozměnil ano i, pokud mužského kroje se týká, naprosto ztratil. Starodávný mužský kroj, jak jej náš obrázek podává, vymírá již i ve Veřovicích. Za to dosti je tu „gromrážek", starodávných to, obyčejně z červeného sukna zhotovených, pěkně vrapovaných sukní. Sukně ty mají dole hedvábný modrý pruh a spojeny jsou v jedno se živůtkem, z předu šněrovaným a stříbrnými, dokonce i zlatými portami pošitým. Druhdy nebylo nevěsty, jež by nebyla měla gromrážky nové na svatbu. Grom-rážka, která tvarem svým na oblek děvčat na Těšínsku připomíná, má jméno své od látky „kromráže", známé již v 17. ano i v 16. století. Byla


Předchozí   Následující