slova, aby píseň národní nehynula, aby všude docházela opět obliby a porozumění. Přejeme si toho se spisovatelem, jenž zejména v těch statích, kde skládá ucelené mosaikové obrázky z úlomků zpěvanek, vedl si šťastně, znalecky vystihuje tklivost, vážnost i zase roztomilou čtveračivost našich písní. — Nebyl bych však upřímný, kdybych vedle zaslouženého uznání tohoto zatajil těchto několik slov. Hájím v českém Lidu důsledně zásady, aby ten, kdo píše o nějakém předměte, nestaví-li na týchž základech, jaké zbudovali předchůdci v témž oboru, aspoň aby použil výtěžků jejich práce, jejich píle, i když snad nesouhlasí ve všem, a zastaralé věci, překonané, neudržitelné z nich vypustí. Spisovatel uvádí mezi svými předchůdci v úvodě Čelakovskélio, Kollára, Erbena, Sušila a Bartoše. Bartošovy zásluhy, o národní písně bylo záhodno zvláště vytknouti a neskrbliti slovy o jeho významu na tomto poli, zejména kdy Bartoš a spisovatel nové studie obírají se většinou týmž předmětem. Nejmenuje (nic. nevytýkám, jen konstatuji) studií p r o f. Dra. O t. Hostinského o národních písních. Dr. Hostinský prostudoval národní písně naše se stanoviska zcela nového, před tím neznámého. Jemu nepostačily deklamace o půvabu národních písní, o jejich něžnosti atd., jak před ním o písních se psávalo a řečnilo. Dr. Hostinský, jakožto výborný historik umění a jakožto nad jiné povolaný znalec aesthetiky vfibec a hudební zvláště, spojil dokladnou znalost nynějších písní, textů i nápěvů, s historickým badáním. Ukázal makavě: To jsou písně zaručeně staré 300—400 let, jejich příbuznost s novějšími a nynějšími je takováto, písně vnikaly mezi lid a vznikaly mezi lidem takto, hudební stránku písní dlužno oceňovati s pozorováním textu, zvláště začátků písní atd. atd. Není otázky v oboru studie o písních národních, které by se nebyl dotekl Dr. Ot. Hostinský ve svých pracích: Í.O naší světské písni lidové, Český Lid I. 27 ad. 2. H6 nápěvů světských písní českého lidu z XVI. století, v Praze, 1892, cena 40 kr. 3: O naší světské písni lidové, Český Lid III. 122 ad., '293. 4. Pis ně o kalině, o žnečce nebo paseč ce, o sirotkovi a

j. v. s příbuzenstvem svým. Český Lid V. 215, 5i9 (vyšlo ve zvláštním otisku). 5. S tii a'i e o písních v díle Národopisná Výstava českoslovanská. Tyto srovnávací práce, nové svou meťhodou, objasňující po stránce hudební i slovné vznik a vývoj našich písní, pojistily Drovi. Hostinskému u nás i v cizině, zejména v slovanských kruzích, čestné jméno, a byly z jeho studií podávány výtahy, . byly ukázky překládány. Krátce pověděno, posuzovatelé všichni shodují se na úsudku, že Dr. Hostinský, jsa obrněn odborným vzděláním aesthetickým, znalostí hudební stránky i výtěžky studií po staročeských památkách rukopisných i tištěných, položil navždy základ ke studiím a k porozumění a náležitému ocenění našich písní národních. Spisovatel nejnovější studie o původu národní písně píše na konec předmluvy (str. 10.): „Vidělo se také za vhodno, zůstávati v rozpravě slovem i slohem při pestré barevnosti a lahodné vůni národní písně, v jejím prostém ovzduší a jasném, teplém výsluní — a vystříhati se všeho, co by připomínalo klapavý stroj nebo tukový kahánek trudné učenosti. Bylo by zajisté nemístno . šermovati chladným pitvákem v útrobách písniček někde (chvála Bohu) ještě živých, jinde snad opět ožitelných." Pravda — ale články Dra. Hostinského jsou psány slohem neméně vzletným, lahodným a záživným, a bylo povinností podepsaného, aby k tomu poukázal, že nejsou jejich výsledky v nové studii uvedeny. Pro koho jiného jsou především studie ty psány, než pro pokračovatele, jenž si obere písně národní za předmět svých úvah? — —, Na konec ještě nebudiž, prosím, redaktorovi Českého Lidu za z!é nebo za neskromnost vykládáno, konstatuje-li opět zcela krátce, že také ostatních prací, jež po 6 let byly o národních písních v Českém Lidu uloženy, ani slůvkem -není vzpomenuto, ač by byl spisovatel ledaco vytěžil odtud pro zajímavé svoje výklady. Uvádím zejména procítěné úvahy Leoše Janáčka, Osnovy hudebních lidových tanců na Moravě (Český Lid II. 494 ad.), kde se spisovatel obírá písněmi moravskými. Také podepsaný věnoval národním písním pozornost. Pročetl všecky posud známé rukopisné i tištěné sbírky písní z Čech,.