Čís. 1. Nejsvětější Trojice z Pardubicka.

Stopu takového zobrazování skupinou tří hlav spatřuje Erben ve staročeském přísloví u Štítného z konce 14. století. Muž nehodný sužuje svou choť, „bude dávati úkory ženě, by nelepá byla neb mrzuta až i to řiekají: ,Zdá mi sě, by tři hlavy na sobě měla,' a z toho bývá, že die žena: ,Ostuzena sem; dřéve byl na mě muž velmi laskav, již ho mrzím; netbá na mě, snad jinú miluje.'"3) Zmínka tato o třech hlavách jistě jest v přímé a patrné souvislosti s tímto starožitným zobrazováním,