Josef Mánes" — praví tu autor, který zajímavé pojednání o lidu hanáckém podává — „konal na Hané mnohé studie a vystihl národní povahu hanáckého lidu s neobyčejnou bystrostí, uměje vypozorované s dokonalou věrností podati."

Pokud oné souvislé série krojových rytinek z r. 1858 se dotýče,1) nemají o sobě toho významu, tím méně arciť té ceny umělecké, jako studie, na jichž základě jsou kresleny. Z těchto je zřejmo, že kroj hanácký, „charvátský", trenčanský, slezský od Jablunkova a snad též jeden z plzeňských, jsou prací Mánesovou. Zdá se, že i k některým z provázejících textů materiál podal. Text ten je rovněž anonymní a nalezneme v něm nejedno odborně věcné udání. Tak zajímá nás při popisu ženského kroje hanáckého rozlišování starobylých součástek kroje od novějších, mezi kteréž široké okruží je počítáno, zmínka o bíle vyšívaných černých střevících, jakož i o tom, že vrapovaná sukně nebývala sešita, ale několikráte kolem těla ovinuta. Také z textu k obrázku kroje z Jablůnky je zřejmo, že ho psal dobrý pozorovatel. Kozlišujeť v něm živel slovácký od vlivů cizích, které se mu zdají maďarskými, a zmiňuje se o takových podrobnostech v ústroji a účesu, kteréž pozornosti tehdejších cestovatelů pravidlem ucházely. Umělec-turista — zdali Mánes? — osobně -vystupuje ve vypravování k rytince kroje trenčanského připojeném. Líčí primitivní chatrč s ohništěm, v kteréž byl hostem, popisuje rodinu hostitelovu, krmi, kterouž byl uctěn, při čemž se zmiňuje o obyčeji, že děti do třinácti nebo čtrnácti let v létě nahé pobíhají, aniž by se kdo nad tím pozastavil. Čteme-li tu podrobný popis různých odlik krojových Slováky níže v kraji a hlouběji v horách nošeného, při čemž barvy šatu i střihu a výzdoby si je všímáno, uznamenáme oproti povšechným a povrchním udáním, jimiž v letech padesátých kroj lidový pravidlem u nás se odbýval, že cenná pozorování znalce tu za podklad slouží.

Krojové studie Mánesovy záležejí většinou z listů akvarelovaných, někdy detailované provedených, někdy jen tužkou zběžně načrtnutých a v té oné partii lehce barvou oživených. Těch, na kterých je více než jediná postava, je poskrovnu, a tu je to obyčejně týž model z různých pohledů zobrazený; často naznačeny, jak jsme již pověděli, po straně podrobnosti ústroje a jeho výzdoby, kde vyobrazení se umělci nezdálo jasným, připojeny výklady slovem, jmenovité označení modelu je často udáno, není-li příjmení modelu uvedeno, tož aspoň jméno vesnice neb aspoň komitátu neschází. Také pro toto určité označení jsou Mánesovy studie cennými dokumenty. Bylo by zajisté možno pátráním na místě konaném zjistiti, dle jmen Mánesových modelů, leckterý zajímavý detail. Prof. Klvaňa před několika lety pátral na Moravě po osobách v studiích Mánesových zobrazených a podařilo se mu několik z nich vyhledati.