Čís. 5. Bronzový plíšek, nalezený v Býčí skále u Adamova.

sívání. Během časů a změnou kulturních poměrů pozbyla mystická tato znaménka ovšem svého významu; avšak bezděky se udržela v ornamentice naší až do dneška tradičně. Tak na př. objevuje se: běžící slunce jako hlavní motiv na některých úvodnicích hanáckých z Nákla a ze Senice. Též na kraslicích valašských i jinoslovanských pozorovati možno množství podobných znamének symbolických a mystických. Pozoruhodné jsou vzory ve vyšívání z okolí Ub. Brodu, z Nové Vsi, z Veselí a jinde, kteréž skládají se takřka výhradně z mystických znamének (viz obr. čís. 1.) Některé vzory z vyšívání z okolí Velké u Strážnice netoliko motivem, nýbrž i názvem na pradávný kultus našeho lidu poukazují (obr. čís. 2.), ba-bičkové kvítky (viz obr. čís. 3.) a podobné.

Na české holubince z okolí Hlinská v Národopisném museu v Praze uložené (viz obr. čís. 4.) vyšita jest ozdoba na způsob sekáčového kříže (svaz a souvaz), kterýžto motiv u nás velmi vzácným jest; naproti tomu však na východě, u Jihoslovanů a Rusů hojně ve vyšívání národním se vyskytuje sekáčovy kříž (Hackenkreuz), znamená u Slovanů blesk a oštěp Perunův, boha slunce, a nalézá se společně s mnohým symbolickým znaménkem na předhistorických předmětech typu hallstattského.

Na př. Dr. J. Wankel v „Býčí skále" v hrobě jakéhosi pohlavára-nalezl mezi jiným bronzový plíšek (viz obr. čís. 5.), zdobený též sekáčovým křížem.

Zaznamenávám, že geometrické různé prvky, totiž: řady teček, neb vln, neb trojúhelníků a rozličné seřadění čar i jednoduché ony značky symbolické vyskytují se neťoliko u nás, nýbrž u jiných národů také; pročež je výhradným majetkem slovanským neprohlašuji, nýbrž výslovně všelidským nazývám. Avšak seřadění ornamentů a prvků oněch v umělecký vzor, jejž ve vyšívání i jiných ozdobách lidu na šeho shledáváme, vedeno jsouc zvláštním samostatným duchem, který se v rozměrech, v rozdělování, v uspořádání, v technice a barvách jeví, který veškeré naše vzory slovanské cha-rakterisuje a je docela svéráznými a ryze národními činí, po mém přesvědčení z kulturního majetku slovanského vyloučiti je nelze.