(4 šěsnaki na léto) je cyle snadna. Nowinka w nowym letniku je wyśe spom-njeny „přehlaď"", kotryž w wosebje čísluje. Tónkróć wobsahuje 24 str. a nic mjenje bač 140 národopisných dźełow a pojed-nanjow wśech narodów zapisanych a mnohé z nich tež wopisane. Tele wot-dźelenje je za kóždeho wzdzěíaneho wo-prawdże putace."

190. G. J. Zielinski, Zwyczaje myśliwskie, Wisla, Warszawa, 1897, seś. 2., str. 424. Autor hodlá sepsati monografii o mysliveckých obyčejích. Vyzývá, aby mu byly posílány příspěvky, výpisy, poučení o tištěných i rukopisných zprávách. Srv. č. 6.

191. H. Lew, O lecznictwie i przesądach leczniczych ludu żydowskiego, Izraelita, Tygodnik, Warszawa, 1896, No. 35—47. Týž, W kwestji ludo zna ws twa żydowskiego, Izraelita, 1897, No. 1. Referuje o těchto článcích Hier. Eopaci úski, Wisła, Warszawa, 1897, seš.2., str. 400 — 403. Dotazník o lidove'm podani zidovske'm rozdělen je podle Eopa-cmského: „I. Wierzenia i podania. W poddziale „Legiendy historyczne" nalézalo by zwróció szczególną uwagę na podania o Żydzie, który miał być králem polskim (por. Wisła IV. 232—234, nasze sprawozdanie o studjum Berszad-skiego). II. Poezja. (Tu włącza autor zagadki i przysłowia.) III. Zwyczaje i tradycje. (Tu obrzędy weselne i in.) IV. Lecznictwo i przesądy. V. Światopogląd. VI. Wyobrażenia ludu o duszy, niebie itd."

192. Příspěvky k židovské lido-vědě. Urquell, 1897, str. 119. Kulkę, Judendeutsche Sprichwörter aus Mähren. Böhmen und Ungarn; srv. tamtéž str. 124. Josefina Kopecká, Volkshumor aus Böhmen.

193. E.v. SchenkendorffjDeuk-sehrift über die Einrichtung deutscher Sationalfeste, Leipzig. Z referátu o této knize v časopise vlasten. mus. spolku Olomuckého XIII. č. 51—52, str. 171: „ . . . připomíná se porad, jež se děly dne 19. ledna a 7. června 1896 v Berlíně a pak 11. a 13. července v Mnichově za tím- účelem, kterak možno ujednotiti a zorganisovati dětské bry a hry mládeže odrostlé, aby netužilo se jimi jen tělo, nýbrž aby se v nich obrážela také svéráznost německá. Na schůzích těchto, v nichž podíl brali delegáti turnerů a sportistů, učiněn návrh, aby se veškeré slavnosti u Němců ubíraly směrem a rázem výhradně německým a konaly přípravy k velkolepým hrám po způsobu olympském, v nichž by se však účinně neúčastnili jinorodáci. nýbrž jen Němci . . . Schenkendorff domnívá se, že možno bude první olympské hry provésti v r. 1900. Slavnostní hry tyto opakovaly by se každých pět let."

194. A. Vi erka ndt, Die Indianer -stamme Brasiliens und die allgemeinen Fragen der Anthropologie,

Globus, red. Dr. Rieh. Andree, Braunschweig, 1897, LXXII. č. 9. str. 138—139. Podkladem této úvahy je spis: P. Ehrenreich, Anthropologische Studien über die Urbewohner Brasiliens, Braunschweig, 18IJ7. Resultat: „Im ganzen zeigt sich die geographische Verteilung, der Ein-fluss des Wohnortes und der Lebensweise stärker in den Körperverhältnissen ausgesprochen als die ethnologische Verwandtschaft. Wir erhalten die drei Gruppen Chaco, Schinguc[uellgebiet (überhaupt Hochlandgebiet) und Purus. von denen das zweitgenannte das bunteste ethnologische Bild zeigt. Dennoch sind die Körperproportionen hier im wesentlichen die gleichen." Dodává Vier-kandt: „Mit anderen Worten: Die anthropologische Gliederung derlndiancr Brasiliens stehl zu ihrer ethnographischen inschroffemGegensatz, deckt sich dagegen im wesentlichen