231. G. Hirschfeld, Aus dem Orient, Berlin, 1897: Wandelungen und Wanderungen in Kleinasien. Ein deutscher Gesandter bei Soliman dem Grossen. Ein Ausflug in den Norden Kleinasiens. Anatolische Reisebilder. Griechenland im letzen Jahrzehnt. Die Entwickelung des Stadtbildes. Antike Gräber.

232. Die Sammlung F. E. Martin. Ein Beitrag zur Vorgeschichte und Kultur Sibirischer Völker, Stockholm, . 1895 (vydáno bylo 35 tabulek), nyní (1897) vychází obšírný text.

233. Heikel Axel O., Trachten und Muster der Mordwiner, Helsing-fors, 1897, vydává: Finno-Ugrische Gesellschaft.

234. WijnaendtsFranckenC.X, Ret Japanscke Volk, s' ' Gravenhage, 18D7. (Otisk: Tijdspiegel.)

235. K a r u t z, Das Museum für Völkerkunde zu Lübeck, Lübeck, 1897, se 22 tab.

286. Schürt z H., Die Tierfabel, 1897. (Otisk: Grenzboten).

2S8. _L e í e v r e A. Hercule chez les Latms. Revue mens, de l'école d anthr. Paris, 1897. X. str. .289—302.

2a9. Le levre A. L'Histoire, üntretiens sxir l'évolution historique. Paris (Bibliotheque des sciences contemporaines), 1897. Závěr duchaplného tohoto výkladu o historickém rozvoji lidstva: C'est que l'histoire n'est pas 1 accomplissement d'un plan raisonne, pas plus qu'elle n'est le caprice impérieux d'un Ormuzd ou d'un Ahri-niane, dun Jehova ou d'un Satan. Il n y a dans la marche des choses ni sagesse, ni absurdité, ni malveillance: rien qui ressemble a la raison ou a la justice ; si ce n'est le peu, le tres peu

que l'homme, a pu y introduire de sa volonté plus ou moins consciente. L'histoire est le tissu indéfini des événements que déterminent l'expansion, les rencontres, les passions de groupes humaines plus ou moins bien donés par donés par la nature, plus ou moins favorisés par les milieux originels, transitoires et définitifs. La force aveugle et la violence y ont d'abord la plus grande part, et aussi l'impulsion irrésistible, souvent funeste, d'individus puissants par le génie ou la persévérance, surtout les idées fausses exploitées par de tenaces parasites. A mesure que l'ignorance, que l'animalité décroisseut, le rôle d'intelligence gra-dit. Quand la science aura en raison des fictions autoritaires et religieuses — ces fatalités secondes que l'homme a lui-meme ajoutées aux fatalités naturelles — peut-etre l'humanité prendra-t-elle enfin la direction de l'histoire." 240. Matko vie P. Potovanja po balkanskom poluotoku XVI. vieka. Stať XVI., u Zagrebu, 1S97. (Otisk ze 130. knihy Radu jugoslavenske aka-demije.) Str. 29 ad.: Putnicki dnevnik V. Vratislava z Mitr o vi c, ili putovanje c. poslanika Frd. Krěkvica u Carigrad g. 1591 (rozprava o zná-me'm cestopisu staročeského pána Vratislava z Mitrovic).

242. Slánský Obzor, Ročenka Musejního Spolku v Slaném. Redaktor Ant. Ctibor. V., v Slaném, 1897. Jos. Peters, spolupracovník Českého Lidu, snaživý a nadějný badatel o minulosti Slaného a okolí, líčí v stati „Slaný za Jagaillonců" dějiny města v letech 1481—1526. Ve druhém článku „Kamenické značky na chrámu sv Gottharda a na velvarské bráně ve Slaném" dokazuje ak. malíř F e r d. Vele přesvědčivě, jak tak zvané kamennické značky jsou vlastně jen libovolné díly základních, a to geometrických figur. Potvrzuje to roz-