Robota na bývalém panství malenovském.

Do roku 1848 nynější velkostatky byly tak řečenými panstvími, jejichž majetníci měli veliká výsadní práva nad veškerým obyvatelstvem.

Politickou správu celého panství vedl vrchní, kterýž měl k ruce kancelářského a několik písařů. Yrchním správcem hospodář-dářským na panství byl purkrabí; jemu podřízeni byli obročný, správce panských sýpek, pojezdný, kontrolor nád hospodáři (šafáři) panských dvorů, p o k 1 a s n ý, dozorce při mlate, a d r á b i, dozorci při pracích robotních. Důchodní spravoval kasu panskou a vybíral cí-; sařské daně. Nad lesy ustanoven byl p o 1 e s n ý, jemuž podřízeni byli myslivci (revírníci), mládenci (přírucí) a hájní. Právní pře. poddaných mezi sebou i mezi poddanými a vrchností porovnával ustanovený na panství úředník státní, zvaný j u s t i c i á r.

Vyšší úředníci vrchnostenští: vrchní, purkrabí, důchodní, pole.saý. a myslivci sluli vladaři.

Usedlé na panství obyvatelstvo bylo lidem poddaným, kterýž své vrchnosti povinen byl vyměřenou prací nucenou, robotou, a mnohými jinými povinnostmi a dávkami. Že taková nucená práce, kterou člověk poddaný povinen byl konati své vrchnosti beze mzdy na úkor své vlastuí živnosti, byla břemenem velmi těžkým, o tom umějí mnoho vypravovati vymirající už znenáhla pamětníci těch dob, a zachovaly nám.toho památku i mnohé písně. V jedné písni valašské zvláště drasticky slohem lapidárním vylíčen jest strastný život ubohých poddaných: