meslníky nebo studenty, nebo vážené muže, kteří mu psali, a určuje často též zevrubně rok děje. Pochybuji, že těmto údajům lze více věřiti než tomu, co o pravosti svých povídek v S. povídá. Povídky, koncem dotčeným označené, neliší se nijak ustrojením, stylem nebo dějem od ostatních, a jsem přesvědčen, že pramen u všech je asi stejný: Praetorius slyšel asi od mnohých lidí rozmanité zprávy o Rýbrcoulovi, které dosti nekriticky sepsal a vydal jak stádo běží (svědčí tomu, jak v překladu bude patrno, časté několikeré verse téže látky u Praetořia se opakující). Sem tam něco rozvedl (srv. zprávy o hostincích v horách), sem tam snad i přidal, celkem však podání bylo mu pro většinu jeho povídek podkladem. Jsou některé, které zřejmě označují obsahem svým jeho jako autora, ty však jsou tak patrný, že je snadno lze odlišiti a hned vyřaditi. Uvádím jen příkladem : S. (428.) Rýbrcoul navštěvuje v Anglii Quakery j S. (443.) Rýbrcoul jde do Francie vést politické pikle proti Španělsku; D. II. (33.) Rýbrcoul bude prý obtěžovat Jesuity, kteří chtějí v lese postavit kostelík; D. II. (73 — 76.) Rýbrcoul hádá z planetáře, a proroctví jeho vyplňují se slovními hříčkami atd.

Tyto povídky projevují hned několikeré tendence, které často prosvitají i na jiných místech knihy a zbytečně zabarvují povídkový děj. Praetorius rád si zapolitisuje a přecpává neomalenou a rozvláčnou ironií některé povídky do omrzení. Jeho nenávist katolíků, z které vznikl paskvil na Jesuity, proniká vypravováním za každé příležitosti. Konečně marnivost, s jakou rozvíjí svoji učenost a svůj vtip, často dosti stěžují práci srovnávací. Není lehko zbaviti látky těchto příměskův a vyhledati v nich správný podklad dějový. Přes to však jsem přesvědčen, že je možno užiti ke studiu všech těch versí, které nepovstaly zřejmě jen z některých svrchu uvedených tendencí: jednak proto, že můžeme pravděpodobně u valné většiny jich předpokládati původ jich z podání, podruhé, že i ty, jež by mohly býti pochybný, vrostly do pozdějšího podání značnou měrou a tvoří s ním jednolitý celek. Z toho důvodu předkládáme všechny látky ostatní v stručných obsazích, v nichž jen na to, co specificky . látku charakterisuje, je položen důraz, a příměsky, vzniklé z dotčených tendencí, určitě rozpoznatelné, jsou odstraněny. Podávajíce jen katalog látek ze dvou sbírek, nemůžeme při tom přihlížeti k historickému vývoji jednotlivých látek nebo skupin, leda stručnými poznámkami, a omezujeme se na vytčení jich vzájemné příbuznosti.

a) Náhlé bouřky.5) Všeobecně vypravují D. II. (172—173), že Rýbrcoul sedá na kameni, provází pak chodce, vyptává se na Rýbr-