coula a posměváčka stihá bouřkou. D. II. (119 —120) dodává, že v prostřed léta to bývá sníh a déšť, při tom jeví se Rýbrcoul někdy v oblacích za hromobití jako strakatá kráva.

Případy zvláštní: hodovníci v horách bývají stiháni náhlou bouřkou: I). III. (140—143). Hrabě dobře opatřen kožichem, jde s duchovními katolickými na Sněžku, strhne se liják, kněží promoknou. D. III. (15—17). Hrabě Schafgotsch pořádal na Sněžce známým hostinu, žertem vyslovil obavu před Eýbrcoulem, z jedné mísy vystoupil dým, změnil se v oblak, zalil je lijákem. S. (425—426). Sluhové z Vratislavi jedou horami, jedí, vidí v dálce na stromě Rýbrcoula, jeden mu lahví připíjí, on přiletí, láhev mu vytrhne, roztříští a bouřkou je ohrožuje.

Posměvač, jenž k horám se obrací, bývá stihán bouřkou: D. III. (262—264) stalo se to čeledínovi, S. (393) kupcům, kteří studenty vezli do Lipska. Zkomolená verse předešlá v S. (394—395). Z dvou chodců jeden chce viděti Rýbrcoula, uzří ho na stromě, jak se k němu obrací zády a způsobí pak bouřlyi.

S. (442—443). V Lipsku na trhu se r. 1666 vyprávělo, že v horách seběhla lavina, pohřbila stavení s osmi lidmi a pak sama vyběhla nahoru.

b) Nehody v horách. S. (420—421). Koně nechtějí vozkovi, jenž veze Rýbrcoula, s místa, vozka sežene Rýbrcoula s vozu, bije koně, oni se rozskočí; vozka jde pro pomoc, najdou pak koně na svém místě, ale zboží všechno s vozu dole. S. (413—414). Koupajícím se pacholkům ukradne Rýbrcoul šaty. D. III. (133—134). Třem zbloudilcům ukazuje cestu, ale oni po celodenní cestě vracejí se tam, odkud původně vyšli. S. (380—381). Myslivec hraběte Schafgotsche vzal si do myslivny chrta, potkal hned první den člověka, který se na chrta upřeně díval, druhý den byly kusy psa rozvěšeny na křoví. D. I. (226—267). Kráva jednoho hostinského zabloudila na Sněžku, Rýbrcoul ji shodil svrchu až se rozbila na tisíc kusů. D. II. (77—78). Hrnčířka jede na trh, slyší čápa klapat zobákem, říká dle starého pořekadla: udělám tohoto roku hromadu hrnců. Zatím Rýbrcoul jí všechny hrnce s výsměchem rozbije, ona však po chvíli najde na cestě pytlík peněz.

c) Drobnosti z hor. D. II. (170—172). Na rybníce v horách prý často plave všelijaké ovoce a p., patrně určené k lákání lidí. (Vliv tradice o vodníkovi.) D. II. (29—30). Pět tkalců vidí v horách u rybníka mnicha a 4 jeptišky lovit na udice ryby jako telata veliké; neposlechnou však volání a jdou beze slova dále. D. III. (147—148). Sedlářský tovaryš vidí z černého rybníka vyskakovati kapry a štiky, kteří jakoby měly zlaté šupiny a stříbrné ploutve.

áj Nehody v domácnosti. Rýbrcoul kazí při hostinách jídla: D. II. (51 — 52.) V Reichenbachu jak kuchař vyjde z kuchyně, vběhnou tam myši a všechno jídlo zkazí. D, II. (108 — 110). Jednomu pánovi, jenž má pro hosty připravené cukrovinky, Rj'brcoul podstrčí za ně kamení. D. II. (130—131). Sedlákovi, jenž nakoupí na svatbu vzácné koření, změní se toto na jídlech v kozí bobky a kočičí trus. D. II.