růsti; že ten, kdo ráno na den Narození Krista Pána surové vejce vypije, velmi silný bude; že se v tou noc, v kterou památku Narození Krista Pána světíme, mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou všecky vody na víno zamění; že prázdnou kolísku není dobře kolísat. (Sedlák: Pravda, nebo je věc daremná!). Že v noci do zrcadla není dobře hledět. (Sedlák r Nebo nevidí člověk nic.) Ale ona pravila, že se ďábel v něm snadno spatřit dá. Potom, že po smetišti není dobře chodit. (Sedlák: A snad že by se smeti nazpět do izby nevnesly? A mnozí, kteří přes smetiště šli, byli štěstlivi, když prsten aneb co jiného v něm nalezli).

Ještě, že pokud' těsto v korytě kyne, nemá se izba vymetat, aby se skrze to chlebu dobrota nevymetla. (Sedlák: Ba a snad aby lenivé ženy měli s čím svou lenivost ukryt, když jiní lidé do jejich nevymetené izby přicházejí.)

Dále, odtuď zavírala, že dobrý čas bude, když se všechen chléb, který na stůl položen byl, při jídle minul. Obrus na stůl nikdy opakem hoře obráceným nezastírala. Nebo věřila, že by se proto někdo nemohl nasytit. Jako též takový obrus nikdy přes noc na stole nenechala, ani ližiců v hrnci. Nebo za to měla, že proto někdo dobře spát nebude.

Svícu po uhašení dolů vrchem do svícníka proto nekladla, aby procítit mohla, kdyby snad zloděj do jejího domu přišel. Sedlák namítá, že proto neklade tak svíci, že se v čas potřeby nedá rychle zapáliti.

(Pokračování.)

Do gruntovní knihy města Uherského Brodu č. 4., obemykající léta 1582—1600, zanášel městský písař různé zápisy týkající se polních tratí a vinohradů v okolí. Laskavě mě upozornil p. uč. Kučera

Kniha dělí se na devět oddílů věnovaných různým tratím. V každém i začínají zápisy rokem 1582 a každý oddíl otevírá bohatě kreslený list titulní nesoucí jméno trati: 1. Kojiny, 2. čertoryje, 3. Stará hora, 4. Chrástka, 5. Přední hora, 6. Nová hora, 7. Prostřední hory, 8. Lebky, 9. .Zajačí. Tyto listy titulní kresleny jsou sice zběžně, ale rukou ne ne-imelou. Kresba provedena byla pérem a černým inkoustem, na některých ech však na př. rámování položeno barvou. V rámcích rázu renais-saneního, někdy dosti vkusných, vidíme nejčastěji zvířenu a květenu z okolí brodského: různé ptáky sedící na stromích nebo v poli, v obilí, ptáky zobající hrozny ve vinohradech; jiné zase dravce zajíce uchvacující mezi stromovím ovocným a lesním. Několikráte zobrazeny jsou i scény ovecké nebo hospodářské (na př. vinobraní), zajímavé i kresbou i reminiscencemi krojovými.