k Vlčnovu dosud se rozkládá trať zvaná „Kojiny". Není pochyby, že za vzor obrázku městského písaře zdobícího rubriku Kojin sloužila šíje skutečné búdy vinné. Vidíme na něm jasně zaklenutý vchod, u něhož jeden muž mačká víno v putně, zatím co druhý lisuje jej, otáčeje pomocí tyče v šroub zapuštěné silný dřevěný kolmo stojící a nahoře neupevněný šroub. Tímto otáčením šroubu snižuje se povlovně na šroubu položený těžký trámec a tlačí deskou na víno nalézající se pod ním v truhlíku, kterýž spočívá na podstavci složeném ze silných trámů. Vytlačený mok vinný odtéká dole trubicí.

Jest to velmi jasný obrázek vinného lisu starodávné konstrukce. Dnes (pokud vím) moravské lisy selské sestaveny jsou z větší části na základě jiného principu. Dnes se pomocí tyče otáčí matka kolem šroubu pevného a tlačí kusem trámce na prkénka, pod nimiž v truhlíku jsou hrozny.

Crouati et altera Chrouati" zakládací listiny Palacký 1) měl za tak zvané župy předních a zadních Charvátů a srovnával je s pozdějším děkanátem hradišťským a turnovským. Sled kmenů v listině ovšem poukazuje asi na krajiny tyto.

S listinou shoduje se byť i vzdáleně též i starší svědectví krále Alfreda anglosaského (r. 871—901), jenž v popise národu uvádí i kmen „Horithi" východně od Glomačů.2)

H. Jireček klade Charváty do všeho horního Polabí, kdež prý Slavník Zlický vládl zadními Charváty, i do Pojizeří, kde kníže Boleslav I. měl úděl svůj.3) K tomu neudává důvodů.

Rovněž Píč posunuje Charváty dále na východ do Hradecka, a pak i za Krkonoše clo Slezska: mínění své odůvodňuje jednotností kultury ve hrobech na Labi, Jizeře i ve Slezsku. Ze Slez přišli prý Charváti průsmyky do Čech. Na podporu these té vykládá (v souhlase s Aug. Sedláčkem) slova: altera Chrouati = Charváti s druhé strany hor, t. j. za Krkonoši.4) Sedláček důvodů nepokládá. Též L. Šnajdr dovozuje, že