str. 208
Slované pojizerští nestěhovali se do nynějších sídel svých proti vodě do hor, nýbrž právě z pohoří po vodě do kraje.5)
Proti tomu Lippert připouští Charvátům jen neširoké území nynějšího okresu mnichovohradištského a turnovského, vylučuje nad to veliké kusy uprostřed, pozdější zboží klášterní, kam klade les.6)
1. Lippert, tuším, lesa přimnožil. Ale o tom třeba výkladu podrobnějšího, jenž nemůže tu místa míti, i stůj zde jen několik poznámek. Důvody Lippertovy patrně zakládají se na okolnosti, že tam, kam klade les, ve 13. a 14. věku bylo zboží církevní. Opravdu největší díl nynějšího okresu mnichovohradištského, část turnovského a libereckého náležel mnichům cistercienského kláštera v Mnich. Hradišti, snad okres dubský Johannitům v Dubě, ves Drahotice a díl vsi v Soběslavicích Jo-hannitům v Ml. Boleslavi Také dva Újezdy, Sezemicko, obsahující táhlé úkrají, jež jako klín vbíhalo do území hradištského, se všemi Sezemici, Sovenici, Eadvanici, Kobyly, potom Vladislavsko, polohy neznámé, patřily někdy klášteru kladrubskému, ale již roku 1237 byly vyměněny Havlu z Lemberka.7)
Ale jen tyto dva Újezdy byly z daru knížecího. O darech knížecích klášterům soudí se, že byly to bud kusy vsí nebo nevzdělané lány lesa, nebo — ač výjimkou — konfiskované zboží. Je dosti málo pravdě podobno, aby Újezd sezemický býval ve 12. století pouhým lesem, vždyť
5) L. Šnajdr, Palaeethnolog. aforismy hledící především k obyvatelstvu země české. č. Lid IV. 179. S jinými jeho vývody ovšem těžko se snášeti. Sestupnému proudu kolonisace svědčí názvy pomístně na samém pomezí. Připomínají se v horách jizerských na samém pomezí r. 1578 vody: Děsná. Ješkrabec, Kamenice, vrchy: Kamenný, Vratský, Mědinský, Světlý, Kořenov. Kladský, Srní, Jeřabický, Kolářský, Zámby; Černý (-= Schwarzenberg), Jezera (= asi Sieghiibel), Bražecký (= Wittigberg), Jeřábový, Kroupenský, Buková Hora (= asi Buchberg), Vražda, Hvězda ( = Štěpánská výšina), Humenec, časop. Spol. přát. starož. III. 1895, str. 9. a Sborník české spol. zeměvědné IV. 18D7. str. 18. — Jiný potok v horách tu je Loučný a Blatný. Osady: Polubny, Příchovice, Rejdíce, Haratice, Bohdalovice, Držkov a j. Zajímavo, že ve jménu Příchovic, pošlém z osobního „Přech", hrdelní živel ch zůstal nerozlišen, kdežto v jižní části území charvatského, u Turnova, ve jméně Příšovic přešel v sykavku.
6) Lippert, 1. c.
7) Emler, Urbář hradištský, 1. c. — Hrady X. G. Dub. — Čelakovský, O domácích a cizích registrech. Poj. uč. spol. VIL 3. — Erben, Regesta I. 89, 176, 432, 455. — Kde byl Újezd Vladislavský, VI a di si a vice, zůstává záhadou. Buď osada zamkla beze stopy nebo sluje dnes jinak. Kdybychom směli připustiti, že jméno během sto let změnilo se u Vra ti slavíce, snáze místo nalezneme. Pod Ještědem jsou dvoje Vratislavice, nynější Maffersdorf u Liberce a Seifersdorf n Jablonného. Kdežto Maffersdorf dle nejstarší zprávy v knih. konfirm. I. Ml, 160 náležel k Fridlandsku, později v 1U. stol. ke zboží fridštejnskému, Seifersdorf byl vždy državou lemberskou, i nebylo' by pochyby, že v těchto Vratislavicích, položených na samém kraji lesa ještědského, máme spatřovati neznámý Újezd, jejž Hašek z Lemberka získal. — Listinu v Reg. I. 979, datovanou vydavatelem k r. 1239, sluší položiti před r. 1237. V listině totiž stvrzuje se kladrubskému klášteru ves Sezemice, kterouž klášter vyměnil již r. 1237.
|
|
