poučení o nářečí valašském a pod čarou má srozumitelné vysvětlivky jednotlivých významíi. Sbírka obsahuje tyto pohádky: Dvě nevlastní sestry. Dva tovaryši. O1 hlupkavém Martinovi. O hajném a jeho dvou synech. O dvanácti bratrech. O hlupkavé gazděně. O dvanácti bra-trech-krkavcích. Pomáhaj Pámbu! Tři sestry. Tovaryši na cestách. Ztracený obušek. Vyzrál na čerta. (Týká se pořekadla lidového, že se to a to stane, až kukačka o vánocích zakuká. „... Chu-das se zachoval třetího dne dle rady staříkovy, vylezl na hrušku, a když se čert už blížil, ozvalo se to najednou s hrušky: Kuku, kuku, kukuku! Čert přijde k hrušce, dívá se na strom, dívá, načež se udeří do čela a> zvolá: „Už jest mi 7,777 let, ale kukačky o „vánocích jsem ještě neslyšel kukať." člověk slezl rychle se stromu a pravil: „Tobě je 7,777 let!" Čert se zprvu podivil, kde se tu tak nenadále chuclas objevil, ale po chvilce bylo mu patrno, že jest obelstěn.") Cihláři a čert. Vašicovo děcko (chodilo si po smrti pro šaty, kterých mu otec nedal do rakvičky). Oběšenci. Vojsko pod výtažným (variant k pověstem o Blanických rytířích). O cigánovi. Černokněžníci. O pokladech. Černokněžník ti jezera Karlovského. Ztracené peníze. O vodníkovi. Srv. I. sbírku těchto Valašských pohádek a pověstí (V. č. 18—20) též" od Václavka.

304. Mat. Václavek, Několik pohádek a pověstí z moravského , Valašska, Druhé rozmnožené vydání (Sbírka spisů pro mládež, vydávaná nákladem Dra. F. Bačkovského, č. 32), v Praze, 1897. První vydání vyšlo r. 1884. Co bylo řečeno o předchozí sbírce Vá-clavkově, určené rovněž pro mládež, týká se také této sbírky doslova. Sbírka tato je větší a pohádky podány jsou vedle vsackého podřečí také podřečím klobuckým a fryštackým. Obsahuje tyto pohádky a pověsti: Jak se stal sedlák mýtným. Smrt na hrušce. O zkušeném princi. O krejčím a jeho zlé ženě. O dvou nestejných bratrech. Masopustní koblihy. Čarodějníci. Synové královští. O van-drovném. Lakomý sedlák. Lakomý hospodář. O zakletém pokladu (o vir-guli). Poklad na Čupě. Poklad v Seme-tíně. Poklad na,.Ohradě". Poklad v Ko-bylskéj. O „Valově skále". Poklad vJa-

senicích. Poklad na salaši. („Vidí-li člověk v noci někde na cestě hořeti, tož jsou to peníze, a ten duch, co jich hlídá, nepřijme nic železného, hodí-li se to na ten oheň, a poklad také nezmizí.") Poklad v lese. Poklad na Fleškovéj lúce. O zakletém zámku. Poklady v Klenově O vodníkovi. Vodník v Jasenicích Vodník ve mlýně. Vodník na valše. Vodníci a muzikant. Vodník na kře. Vodník v rybníku. Vodník u stavu na Bečvě. Zakletí rytíři. (Opět variant pověstí oBlanic.kých rytířích). Jak povstala poustevna na Radhošti. Kterak začal čert páliti kořalku v Prostějově. . Chytrý cigán. O Kotouči (vrch u Štram-berka). O Lidečských skalách. O Pulčin-ských skalách. Osudná sázka (pověst o vrchu, nazvaném Rozpuklý). O založení Nov. Hrozenkova. Zdánlivě mrtvá. („Na Valaších je posud ještě někde obyčej, že dávají mrtvým do ruky nějaký peníz, buď dvacetník nebo čtvrtzlatník, u chudých toliko čtyrák. Bohatším ženským dávají se také šperky i na ruce prsteny, na uši náušnice. Mimo to položí se jí do rakve to, co měla za živa ráda ze šatstva, jako šaty, fértúšek,. botky a j. A kdyby jí toho nedali, chodila by si každou noc pro to, t. j. strašila by. Mužským dávají opět boty nebo nějaký oblíbený šat.") Křivý buk (na vrchu Cábu). Húkalky. („Húkalky čili Húkavky jsou lesní panny, jež obývají hluboké lesy. Lákají k sobě lidi zpěvem, ale zvláště hukáním. Ozve-li se jim člověk, tož ho popadnou a tančí s ním až do umdlení . nebo až má nohy celé: odřené.") O Lázovské skále. O můře. O čarodeňci. Strašidlo („Povídá se, když dá za íutro mateřídoušky, udělá prý se duchovi zeď, a on nemůže do jizby") 305. Potštýn, Práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší Potštýnského, 1897, nákladem okrašlovacího spolku v Potštýně, tiskem F. Šimáčka v Praze. Uspořádali: Marie Habeltová a Jiří V. Klíma. Úhledně vypravený sborník vzpomínek a prací,, napsaných od hostí a přátel příjemného-zátiši Potštýnského, opatřený četnými obrázky, pečlivé redigovaný, týkáv se také některými články programu Ces. Lidu. Najdeme několik zpráv fiž v roztomilém článku prof. Jos. Kalouska: Který býval před půl stoletím můj nej slavnější den v roce. Tam spisovatel