mezi jiným zaznamenává, kdo má největší zásluhu o povznesení půvabného Potštýna, t. j. proť. Dr. J. U. Jarník. Píše: „ . . . pan Jan Jarník, po staročeských pánech Drslavicích druhý zakladatel Potšteina, začal působiti k tomu, aby hosté z velkých měst, toužící po čerstvém vzduchu, usazovali se letního času v Potštýně." Prof. Kalousek vzpomíná: „K nám io Vamberka před 50 lety Ježíšek (na vánoce) ještě nechodil, tehdáž zvykal si teprve choditi do Prahy, kdež jsem se s ním roku 1853 poprvé obeznámil. Jitřní (tak jsme ve Vamberku nazývali půlnoční mši) měla ovšem svou poesii; líbila se mi sama chůze do kostela za jasné noci, v kostele mě těšil Betlém na hlavním oltáři, též vánoční modulace na varhanách a troubení dvanácti hodin na kruchtě. Ale u nás v domě štědrý den nebýval tuze štědrý. Slibováno mi sice, budu-li se postiti, že uvidím zlaté prasátko; ale nechť jsem se postil nebo nepostil, zlatého prasátka jsem neviděl, leda když starší bratr ukázal mi na stěně odlesk světla od zrcadla. Večeře na štědrý den bývala u nás jakás starodávná (nyní bychom ji nazvali národopisnou), a neměla pro mne žádného půvabu; jen můj hlad k ní býval dobrý. Ryb u nás nebylo na stole po celý rok . . ." Jos. F. Král podal Příspěvky k dějinám duchovní správy na Potštejnsku. Theophilus Reic.hel seznamuje s historií „Bratrské církve v Potštýně". J. F orej tek, O škole potšt\nské. Velice mne zajímal článek Hertvíka Jar nika „Šafránková vypravování". J. Šafránek, usedlý v So-potnici (nar. r. 1834 v Potštýně), vypravoval řadu úryvkovitých zpráv o Potštýně a okolí, vzpomínky, čerpané z lidového podání. Hertvík Jarník zapisoval je věrně podle ^výslovnosti (jako to činí prof. Hošek v Č. Lidu). Leckteré z nich jsou pozoruhodné a důležité, čteme tu zprávy o poustevníkovi, o hradních pověstech, o hradním pokladu, o ho--spodáříčkovi, o prvním máji, o svatebních obyčejích, proroctvích atd. Ukázky; „Kaháňky na Velešově. Vod Sedlákovy cesty, tady u Vápenky, jak říkají, na první soumrak bylo dycky slyšet naháňky, štěkání psů, bouchání na dřevo, troubení na roh, ale nikdy žádného nebylo. vidět. Tak každý, kcío se při tom zdržel, tak

každý útek z lesa. A přitrefilo se Fin-stroj Josefoj z Pasek a ze Zámele. Jirsoj, že byli spolu v lese jako děti malé, a dyž se tam zdrželi, tak tedy uslyšeli taky hluk; tak utíkali z lesa " Feksti. „To sem slýchával dycky, že byli feksti. Dyž se narodil, tak byl v takovej kůži, bába musela nechat pod paždí kousek a von vobrost celej. Žádná rána se ho nedotkla, jen cihly. Pak dostaly báby zákaz, že se to nesmí dělat. Tak sem to slýchával." Srv. o fekstech Zíbrt, Myslivecké pověry, 1897 (ě. 6.). Na str. 177 vyobrazení „Z domácnosti pot-štýnské" od Dr. Viktora F a 11 i s a. Cena 1 zl. 50 kr., postou o 10 kr. více. 306. Materyały antropologiczno-archeologiczne i etnograficzne, wydawane staraniem Ko-misyi antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie, Tom II. w Krakowie 1897. O prvním svazku záslužné této publikace, vydávané redakcí předsedy Komise Antropologické prof." Dra. LucyanaMalinowského, podal jsem referát v Českém Lidu VI. 206.

V 1. oddílu (Dzial archeologiczno-antro-pologiczny) jsou tyto práce: 1. Wł. Olechnowicz, Charakterystyka antropologiczna ludności pow. opatowskiego, gub. radomskiej. 2. L. Magierowski, Trwanie życia w Jannierzu. 3. Wł. Olechnowicz, Poszukiwania archeologiczne w gub. lubelskiej. 4. Jul. Hryncewicz, Szlachta ukraińska, Studyum antropologiczne. 5. Wł. Demetrykiewicz, Kurhany w Prze-myskiem i Drohobyckiem. 6. Wł. Demetrykiewicz, Cmentarzyska i osady przedhistoryczne w Tarnobrzeskiem.

V II. oddílu (Dział etnograficzny) jsou práce: 1. Ign. Stein, Nieznany wiersz Stan. Trembeckiego p. t. Pieśń dla chłopów krakowskich przez Wisłę przepływających 7 7bri 1788. (Píseň nalezl vydavatel v archivu Czartoryjských. Trembecki ji., napsal v nářečí mazur-ském u příležitosti oslavy královské korunovace). Leon Wasilewski, Zagadki Białoruskie (128 hádanek, zapsaných podle výslovnosti z úst lidu běloruského). Zofia R o k o s s o w s k a, Bajki (skazki, kazki) ze wsi Jurkowszczyzny (powiatu zwiahelskiego, gubernii wołyńskiej). Jan Świętek, Zwyczaje i po-tęcia prawne ludu nadrabskiego (srv. Materyały I. 26G a d.). Obsah: II. Społeczeństwo:. 1. Rody. 2. Różnice sta-