c) Rostliny — zlato. Povídky tohoto oddílu odchylují se jíž mnohem značnější měrou od pravděpodobnosti než předešlé a shodují se touto svou nepravděpodobností s oddílem následujícím. D. Hí. (64—66). Hladný tovaryš najde v horách hrachové pole u potoka, natrhá lusky a vezme si vody, ze zbytků v hostinci zlato. D. III. (108—409). Chudá žena natrhá v lese jahod, jež se jí doma mění v dukáty. D. III. (251 až 252) a D. III. (252—253). Jiným dvěma ženám mění se ve zlato v horách natrhané šípky (v druhém variantu jen zrnka šípková). D. III. (228 až 230). Sedlák natrhá si v horách planých jablek a když je doma zkouší, mají zlatá jádra. D. II. (53—55). Sevci v horách najdou jabloň, natrhají jablek do ranců, když chtí jíst, najdou ropuchy a kamení. Vysypou to, až na jednoho, jenž pak najde hrudy zlata. (Stupňování verse] předešlé.1S) D. III. (22—23). Děvče uvije pro milence věnec; když dojde domů, je z květin hnůj; ale prut, na který vila, je stříbrný. D. II. (65—66). Chasník uřízne v lese hůl, oloupá ji do póly, je pak zlatá.

d) Zvířata — zlato. D. III. (69—71). Střelec vidí kukačky se prát, jednu sestřelí, když ji nese domů, je z ní kámen, rozbije ho o skálu a v něm zlata za 10 tolarů. D. III. (73—74). Několik studentů vidí letět čápa, jenž upustí 2 brky, jeden student je zdvihne, doma jsou zlaté. D. III. (218—220). Zbloudilý muž vyleze v horách k stračímu hnízdu, sebéře 20 vajec pro děti, uzří pak člověka, jde za ním, najde cestu. Doma vejce zlatá. D. II. (128). Truhlářští pomocníci slyší v lese ránu, hlízko nich padne srnec, vezmou jej do hostince a najdou při rušení ve vnitřnostech tři zlaté kule. D. III. (149—151). Lidé viděli v horách stádo jelenů, jimž se na slunci svítily parohy jako zlaté. Jeden člověk jednoho zastřelil, ale když k němu došel, byl jelen pryč, na jeho místě však pytlík dukátů s rázem jelena. D. III. (161—162). Jeden člověk viděl v horách ohromnou svini se zlatými bradavkami, na kterých ssálo množství podsvinčat. D. II. (119). Z horského rybníka vylovili kapra se zlatým kruhem na krku, zmizel jim však, a byl nalezen brzy na to 14 mil daleko v Odře u Vratislavi. D. III. (148—149). Sedlák chytí v potoce v horách ohromného raka, jenž pak doma má klepeta a kaménky ze zlata. D. III. (225—226). Dle pověry je krtčí pravá přední tlapka, za živa krtkovi ukousnutá, velmi silné kouzlo. Jeden sedlák si nožku tu zjedná, a když ji pak ukazuje, je ze zlata D. III. (255—256). Košíkář najde v horách na lejně množství chrobáků, donese to domů a najde pak jen uhlí a dukáty.

. Z obou oddílů c) d) patrno, jak fantasie těch, kteří tradici dál podávají, stupňuje nálezy zlata v horách do čistých nemožností, aplikujíc je buď aspoň na zdánlivá fakta (brouci zlatohlávci) nebo nesoudně na děje zcela různorodé. K nim druží se i některé povídky různé.

e) Varia. D. III. (33—36). Čtyři sluhové jdou v horách za šlechticem, jehož kůň ztratí podkovu. Jeden si ji schová, je potom zlatá. D. II. (133—134). Chodci v horách marně hasí hořící keř, když dojdou do hostince, je na jich šatech místo popela usazeno zlato. D. III. (157—158). Sedlák štípe v horách dříví a za každou ranou najde dukát.