dvěma na chudou vesnickou svatbu k íanei do hospody, tančí s nevěstou, dá jí dvě rudé stužky na ruce, ženichovi peníz jak tolar veliký, platí útratu, na druhý den odjede, farář pozná pak, že peníz je portugalský zlaťák, stužky náramky (patrně korále. 19) D. IM. (307—309). Pijan žádá prvního, koho potká, za kmotra. Potká R., dostane podvazek a zástěrku (?) Doma v tom najde dukáty. D. III. (37). 3 žebráci potkají pána v kočáře, prosí, dostanou almužnu každý v papíru. Jeden ji otevře hned, má fenik, druhý později, má dva groše, třetí až na noclehu, má dva dukáty. S. (394), R. přijede jako cizinec s třiceti koni a třemi trubači k šlechtici, žádá nocleh, veze svou kuchyni s sebou, posílá šlechtici večer i ráno jídla, jednu mísu plnou dukátů. D. ITL (205—207). Hráč dámy dostane od R. hrací prkénko, prohraje celé jmění, rozbije prkénko, z kameru tolary a dukáty, z prkénka v peci hruda stříbra. D. III. (198—200). Karbaník dostane od R. karty, ale nesmí je zahodit, až se opotřebují, nýbrž zapalovat si jimi dýmku. Vyhraje jimi mnoho peněz a při spalování kape z nich zlato. D. III. (29—32). Chudý student jde do města, potká vznešeného pána, dostane od něho balíček. U města najde v něm psaní na sebe a dýku ze zlata. D. II. (200—202). Chudý student potká v horách R. jako kupce se sluhou, stěžuje si, že si nemůže koupit jistou knihu, dostane ji hned, z ní pak škatule plná dukátů. D. III. (182—184). Tovaryš dostane od R. střevíce, jež však nesmí zahodit, až se prodrou. Po několika letech je rozřeže a najde v nich tolik dukátů, kolik let je nosil. D. II. (199—200). R- dá poslovi psaní, abý je roznesl jako pozvání k několika lidem, aby k němu přišli za kmotry. Poslovi dá 7 grošů, z nichž pak dukáty, z psaní stane se sýra, na němž místo pečeti dukát. D. II. 198 až 199. Chudému sedlákovi zastřelí R. v horách divokého kance, uvaří mu ho a dá mu k němu zlatý nůž. D. II. (132—133). Tesař ztratí v horách klobouk, dostane od kupeckého sluhy, jenž má dva, jiný, který se pak změní v koňskou hlavu. 20) Zahodí ji, ale z ní padají dukáty. D. II.. 181—183). Děvečka vyprosí si v horách od drvoštěpa třísky, cestou jich mnoho zahodí, že jsou těžké, doma má v zástěře zlato. D. II. (100—101). Posel uzří v horách ležet černého muže s velkým nosem, spícího, a kol něho mnoho zlata. Když dojde nocleha, najde na střevících přilípnuté dva dukáty. D. III. (200—204). Muž má zlou ženu, prosí R. o »Weiber-wurzel«, dostane kořínek, karabáči podobný, jímž pak ženu krotí. Ale z karabáčé padají dukáty, jejž žena tajně schovává a stále neposlouchá. Až po její smrtí najde muž její poklad.

(Pokračování.)