O české písni faustovské.

V V. ročníku tohoto časopisu uveřejnil Dr. J. Jakubec na str. 426 až 429 „Hystoryckou píseň o dalece rozhlášeným, též dobře známým Janu Doktoru Faustu", která jest tak zajímavá a důležitá, že zasluhuje zvláštní úvahy. Význam její vystihl sice vydavatel pěknými a ráznými větami, ale neznaje doby vzniku jejího a pokládaje ji dle všeho za dílo no příliš staré, nebyl dosti spravedliv k poetické a myšlenkové ceně její, které jí zabezpečují vynikající místo v starší naší literatuře prostonárodní, tak kuse jen znánlé.

Stáří písně nelze ovšem určiti dle vročení „Vytištěna roku tohoto", ale jiné důvody vedou nás k cíli. Předně, hledíme-li k písni samé a srovnáme její vzezření s četnými jinými, překvapí nás neobyčejně malý formát (10 X 7*5 cm.j, její pravopis čistě bratrský, že nejen při verších, nýbrž ani při strofách nejsou odstavce, starobylá forma čárek, vše to ukazuje k vysokému stáří, třeba že žádný z těchto důvodů o sobě nerozhoduje.

K tomu druží se nápěv; píseň zpívá se jako „Ukrutná smrt, přehrozná smrt", t. j. jako píseň duchovní, již známe jen z takových citátů, která však přes svou oblíbenost se vytratila a cituje se nejnověji v Ko-niášové „Cytaře" z r. 1721.

Rovněž starobylá jest dřevorytina, zdobící titul písně; představujeť válečnou loď, jak se malují v 17. a na počátku 18. století, na palubě vidíme vůdce ve velké paruce (allonžové), a stožáry zdobí český lev, rakouský orel a uherský kříž. Tento obraz ovšem není ryt pro naši píseň, s níž nemá žádné souvislosti, spíše patřil k nějakému spisu, nebo písni o snahách Karla VI. zříditi válečné loďstvo zemí dědičných, ale přece sesiluje domnění, že tisk naší písně pochází ještě z minulého století.*)

. Důležitější pro určení stáří písně než tyto důvody zevní jest úvaha jiná: existuje německá píseň o Faustovi, o níž ještě bude níže promluveno, tato píseň je zachována čtyřmi tisky, rovněž nedatovanými. Ale všeobecný úsudek je, že nejstarší z nich pochází z konce 17. nebo začátku 18. století, jak soudí K. Engel („Znsammenstellung der Faustschriften1' str. 123), kdežto A. Tille ve zvláštním spise „Die deutschen Volkslieder vom Dr. Faust" na str. 26' snaží se omeziti stáří jeho přesněji lety 1715 —1735. Tille prozkoumal hlavně, jak se střídají v tiscích ze začátku 18. století rovná příčná čárka a vlastní komma, a třeba že se nemohu zbaviti pochybnosti, hodí-li se toto kritériem na malé a nej-