menší tiskárny literatury lidové (v češtině nelze s ním operovati), přece-není pochyby o tom, že německá píseň byla tištěna již v prvních desetiletích 18. stol. Jelikož pak německá píseň jest z české přeložena,*) patrně i česká píseň musí pocházeti ze začátku 18., ne-li dokonce ze sklonku 17. století, a tisk Dra. Jakubce jest otiskem ze starší předlohy.

Zjistivše toto stáří písně otážeme se po jejích pramenech, jejím významu a účinku.

Na rozhraní 17. a 18. století bylo možná čerpati znalost báje faustovské předně z románů. Nejstarší z nich vyšel i\ 1587 z tiskárny Spiesovy ve Frankfurtě a byl pak tištěn velmi často do konce století, kdež byl zatlačen pokračováním: knihou o Wagnerovi. Dle něho (nedá se pro okamžik blíže určiti, z kterého vydání) zpracoval r. 1611 známý Carchesius českou knihu, která sice vyšla ve dvou vydáních (nejspíše hned r. 1612), ale ač mírnila všemožně narážky konfessionelní, přece neušla klatbě, zaviněné protipapežským stanoviskem originálu svého. Objemnější zpracování bylo Widmannovo z r. 1599 a pozdější jeho zpracování Pfitzerem z r. 1674, kteréž mnohem později v našem století vynecháním objemných poznámek bylo Kurzem zkráceno a v této podobě na český jazyk převedeno V. R. Krameriusem a čte se podnes v Cechách. Jako básník nemohl znáti toto zkrácení, sotva asi také znal zkrácení, starší od t. ř. Christlich Meinende (knihu jarmareční), jejíž nejstarší tisk známe teprve z r. 1725.

Vedle toho mohl básník znáti Fausta také s jeviště. Tvrdí se, že hned v 16. století existovala lidová hra německá o Faustovi. To jest ovšem sporné. Bezpečně již r. 1588 geniální anglický dramatik Mariowe zpracoval Spiesův román po anglicku, a není pochyby, že dílo jeho od známých anglických herců bylo záhy přeneseno na pevninu. Oznamuje-li na př. r. 1651 saský principál J. Schilling českému guberniu, že chce v Praze hráti mezi jinými tragediemi (vesměs anglickými, pokud je známo) také o Faustovi, jest patrně míněna Marloweova tragedie. Jaké bylo německé drama 17. století,, ovšem nevíme, známe je jenom z několika údajů a z textů loutkových her, pocházejících většinou z našeho století, které ovšem částečně připomínají nápadně Fausta Marloweova. Kdy byl Faust poprvé hrán česky, nevíme.

Mimo román a hru mohly působiti na skladatele — nehledíme-li k první vědecké práci Neumannově (Disquisitio z r. 1683) — různé zkazky lidové. Snad již tenkráte vypravoval si český lid o Faustovi; mohl též znáti, co se vypravovalo' o jiných, více méně slavných kouzelnících, na př. o Zítovi, o němž kdysi psal Dubravius (několik jeho kousků vypravuje se hned v nejstarším románě o Faustovi). A konečně byl tu