gin« (petržel), »mrkva«, »cibula«, »česán« (česnek), »oharke« (okurky), »buoěe« (dýně) a melony. Na loukách, u Frjeliätorfa a Nové Preravy zvláště rozsáhlých a vystupováním Dyje na nemalou začasté škodu zaplavovaných, bují vysoftá tráva, na mezích všade lahodí oku pestrá směs bylin, na mnoze léčivých, nad nimiž tu a tam vysoko vypíná se libo-vonný ibis, — ve svodnicích a močálech haraší palach i dp polí drze se deroucí, svahy a »brižiči« (kopečky), jsou porostly ušlechtilou révou. Ve vinohradech »crjiešně«, »manile«, »brjieskve« (broskve) a »orabi« (ořechy), záhy zrajíce, skýtají chutné a hledané »sadije« (ovoce). Vinohrady po návrších rozložené, vrby nu loukách, a stromy agátové, zvláště v Gutfjeldě hojné, jsou oku náhradou za lesy, jichž Hrváti nemají. Listnatý les nedaleko Frjeli-štoría a nepatrný borový lesíček u Gutfjelda patří velkostatku »drinov-skomu« (drnoholeckému). — Víno silné a chuti vzácné rodí se »va Frje-lištofi«, rovněž Gutfjeldšlí mají výborná vína, poněkud slabší roste v Nové Preravě. Z druhů jeho pěstuje se muškát á burgunda černá i bílá, ze vzácnějších: >rulendr« a ryzlink. Váží 5—7". Tak silné víno vaří teplé podnebí zdejší. Jest tu z pravidla o 1—2" tepla více než v Brně. Roku 1892 dne 18. srpna dostoupil o 2. hod. odpolední teploměr na slunci 46", ve stínu o 5. hodině odp. 35° tepla. Z jara třešně, broskve a mar-hulky záhy se probouzejí — mrazy pozdější nezřídka silně poškozují je i révu časně oživlou. »Želva« (žně) počíná po prvním červenci. Hrváti říkají: »Po Petru Pavlu pjeti dan mores žit säky dan.« 33) Podnebí celkem jest zdravé; jen když Dyje z břehů se vylije, výpary rozlité vody znečišťují na čas vzduch v Preravě a Frjelištorfě.

Teplé podnebí přivozuje kotlinovitá nížina krajiny, zavřená k severu návršími, k jihu pak více méně otevřená. Do kotliny té zabíhá z Rakous návrší směrem severozápadním a dělí Preravu od Gutfjeldu hrdě vzhlížejíc na Dyji, plazící se na západu rozsáhlými lučinami mezi Preravou a Frje-lištorfem a přijímající na půdě drnoholecké na levém břehu za humny frjelištorfskými nedbale se vlekoucí Jevišovku, na pravém svodnici, nesoucí vody s polí Gutfjeldských a Novosídelských. K vodstvu zdejšímu přičísti ještě jest rybník na severu Nové Preravy a dvě menší nádržky na vodu pro »blígo« (dobytek) v Gutfjeldě. V nížinách jižní Moravy jest na četných místech nedostatek pitné vody; citelný jest také v osadách hrvátských; ve všech třech mají jen po jedné studni za »seloin«, osadou v poli, kam celá osada s »kruglami« 34) pro vodu chodí. Pro »blágo« studní dosti v osadách i polích.

Krajinu našich Hrválů protíná severní dráha tratí Břeclava-Zellen-dorf, a Nové Sídlo-Hrušovany, dotýkajíc se těsně Gutfjeldu, Preravu v dálce 20 minut pomíjejíc a Frjelištorfu. se blížíc na 10 minut. Na Preravany čeká v nádraží novosídelském, pro GuLfjeldské a Frjelištorfské stavuje se v místě. Všechny tři osady pojí s okolím silnice. Poštu pro Preravu obsta-