@I@1vNávrhy kroje Sokolského (1862). Dle původních náčrtku Jos. Mánesa pro Památník Sokola Pražského kreslil G. R o u b a 1 í k.

větvích si dobývá, vytušil před čtyřicíti a padesáti lety ojedinělý a nepochopený umělec český.

Mánes byl po dlouhou řadu let u nás takořka jediným malířem, který dovedl řešiti úkol, zasahující v obor průmyslového umění. K němu se šlo, když se jednalo o návrhy k adressám, o skizzy pro nábytek, o prapory a korouhve, vazby diplomů, kresby k dýmkám, k pistolím a konečně i o kroje spolkové.

Hledání »národního kroje« přinesl s sebou již ruch roku osm-ačtyřicátého jako bezděčný důsledek každého hnutí revolučního. Za velké revoluce francouzské sám mistr David pomáhal tvořit kroj, který by převratu odpovídal. Bylo přirozeno, že též u nás se hledal v šatě výraz pro změněné smýšlení a v první řadě arciť pro vědomí národní kouzlem probuzené. Umělci vycítili arcif záhy směšnost maškarád na ulicích konaných a byli by se rádi pokusili na místo dobrodružných čepic a nepodobných kabátců, všelijak ošňůrovaných a premovaných, stvořiti něco vkusného, co