bochníku chleba na den; proto se jí říkalo chlebovica. Když se blížilo sv. Jiří, fojt měl poručeno vzíti si z roboty vůz a přijeti do Malenovie, k panskému pekaři, kde se mu vydal robotní chléb. »Byl všelijaký, bochníky byly malé, jako kdyby z rendlíka odrazil dno, a také byl tak černý, samý zákalec, upečený ze všelijakých smetků, co se nahledalo za rok v moučných truhlách; ale chutnal i ten.«

Jenom pěší robotu měli 1. podsedníci, každý týden I1/,; dne po celý rok. V zimě z roboty dělali drva a opravovali mlýnský jez, z jara pak, v létě a na podzim konali všecky pěší práce na poli a na lukách, ve stodolách při svážení obilí atd. Do pole chodili o 8 hodinách ráno. 2. Chalupník každý měl 13 dní pěší roboty, kterouž mu vybýti bylo od sv. Jiří do sv. Václava. 3. Výminečně měli pěší robotu také dva čtvrtníci po 3 dnech téhodně. Zprvu prý měli také jetou jako ostatní čtvrtníei. Kdysi prý jarní voda pobrala mosty a lávky a vymlela břehy. Pan vrchní přišel na komis. Byl by se rád dostal na druhý břeh, ale nemohl. 1 zavolal na tyto dva čtvrtníky, kteří byli na druhém břehu na svém poli, a ti ho šťastně přes řeku přepravili. Jeden si ho naložil na záda, a druhý přidržoval. To přenášení se opakovalo třikráte. Za to naklonil se k nim spán vrchní svou milostí řka: »Když jste mi tak pěkně posloužili a nebáli se té ,pěchárky', odeberu vám za to jetou a dám vám 3 dni pěší nu. památku, že jste pana vrchního třikrát přes řeku přenesli.«

V druhé části obšírné monografie svoji,*) o níž redaktor Č. Lidu referuje v oddílu literárním v tomto čísle, prof. J. Sozonovič obírá se studiem poetického motivu o nenadálém návratu muže po delším pobytu mimo krb rodinný právě v době, kdy žena jeho chystá se na oddavky s jinjin. Prof. Sozonovič překvapuje tu ohromným množstvím materiálu srovnávacího, shledaného od autora, i budí zájem novým stanoviskem v otázce o vzniku této skupiny látek.

Základ studia těchto pověstí položil Jak. Grimm ve své knize „Deutsche Mythologie", všimnuv si ovšem méně závažného a podstatného momentu v dějstvu, t. j. zázračného návratu mužova do rodiny pomocí anděla a pod. Pak sebral K. Gödeke poprvé značné množství německých zkazek z tohoto cyklu i pokusil se stanoviti mezi nimi literárně-historicky svaz a vztahy. Mythologické stanovisko Grimmovo na základě materiálu, sebraného od Gödeke, podrželi potom J. Wolf a W. Müller. Müller