rozsype, a dobytek že mu tam také nedojede. Za chvilku začne zase fojt: »No, súsedé, podívejte se na hodiny, bude hněď dvanást a pondělí, a ešče nejsme dohodnuli, jak to bude. Ty fůry vás neminu: dyž nepojedete, mosím to oznámit panu vrchnímu; on to spraví, najme si tam voze, a vy mosíte zaplatio a k tomu robota ostane za interes.« Po té řeči už se ozývaly hlasy: »Málo plátno, mosíme přece nekerý jet, kdož to za nás odbude?« Foft na to: »Dyť snáď se přece těch 6 vozů vypraví a dokáže se, dyť by se nám druzí vysmíli, že to nemožem zastat, že se bojíme zimy!« »No, fojte, spleteme to jaksi«, uvoloval se za všecky některý soused, »těch 6 vozů se snáď přece jaksi vypraví!« A hned sám se uzrolil. že pojede. Byl to sedlák. K němu přidával se druhý a třetí sedlák. »No, tak máme tři voze,« pravil fojt, »ešěe tři!« Přihlásil se čtvrtník s vozem. »Tak ešče dva voze!« oznamoval fojt. I ozvali se dva čtvrtníci, že pojedou spřahy a pak ještě dva, že pojedou také spřahy. Tak bylo konečně 6 vozů, kolik se jich mělo vypraviti ž dědiny.

Nastala výprava na tuto dalekou cestu. Kteří měli jetou robotu, naskládali dle starého zvyku těm šesti, co se vypravili, po 3 zl. šajnů na nejpotřebnější útratu; vrchnost nedala nic. Prohlíželi vozy a opravovali, co kde chybělo, kroutili březice na houžvy, zaplétali děravé kosiny, sešívali chomouty; sobě chystali a spravovali oděv. Potom si chystali potřebné na 6 dní jezivo: Do měcha se naložilo: pecen chleba a ještě hodný skrojek, pagáčky nebo buchty, a kdo již zabíjel, kousek slanin a klobásy. Mimo to vzal si každý po trošce mouky, soli a kmínu na polévku, kterou si večer v hospodě vařili. Na dýmku, tabák a křesivo se taktéž nezapomnělo.

Od vrchnosti dostali totiko po mírce ovsa na jednoho koně na noc, tedy dohromady 12 mírek (6 3/4 měřice) na pár koní na šest noclehů. Seno,, sečku a ostatek ovsa, co by stačilo, musil si každý sám vzíti z domu.

Koně se dali překouti, vůz se namazal a ve středu ráno po snídaní sjížděli se k tečovskému dvoru, odkudž pospolu vyjeli. Všech vozů bývalo 25—30. Jel s nimi obročný a šafář.

Kde bylo lze, mýto se po špatných cestách objelo na prospěch šafářovi. Třetím noclehem byli v Opavě. Za hranice jelo se ještě dvě míle, a tu dostali robotíři po- zlatém šajnů od míle vyplaceno.

V Dršlavě brali gyps ve skále. Cent ho bylo po 10 kr. stř. V sobotu se nocovalo na místě; v neděli se vyjelo o 4.5 hodině, ve středu v noci: dojeli do Malenovic. Za to všecko počítalo se 7 dní roboty. »Při tom pořádně přezíbli, šaty sedřeli, koně a vozy zhamplasili, obroku mnoho vykrmili atd.«

Času zimního, když nebylo pro jetou robotu práce, dělalo se dříví:

půl sáhu naštípati a složiti bylo za den jeté roboty. »Z toho dříví, co se

• komu hodilo k potřebě, jak šel domů, mohl si vzít veřejno; žádný neříkal

nic.« Ve žně zase, když bylo pilno, chodili místo jeté s ostatními robotíři

žat. Dva dni této pěší roboty počítaly se za den jeté.

Kromě roboty jeté sedláci a čtvrtníci měli také robotu pěší (pěchárku), onino po 14, tito po 7 dnech ročně. Robotu tuto vykonati bylo v čas letní od sv. Jiří do sv. Václava, a vrchnost mzdou za ni dávala půl