ČASOVÉ ZPRÁVY.

* Lucian Malinowshi. Těžká rána postihla universitu krakovskou. Smrt neúprosná vyrvala z řady professorů představitele filologie slovanské v Polsku Dra Luciana Malinowského. Neméně lituje této nenahraditelné ztráty věda polská. L. Malinowski narodil se 27. května r. 1839 v Jaro-ševicích (Lubelsko v Kr. Pol.), navštěvoval školy střední v Ščebřešině a Lublině, načež po maturitě byl od r. 1862 tak vzorným a pilným žákem bývalé „Školy hlavní" ve Varšavě, že po zkoušce magistrovské v roce 1867 vyslán byv do Německa se stipendiem rusk. ministerstva vyučování, mohl svó vědomosti v oboru slavistiky prohloubiti a rozšířiti vedením slavných jazykozpytců Aug. Schleichera v Jeně, sanskrtisty A. "Webra v Berlíně. Navrátiv se z Německa po dvou semestrech, zdokonaloval se v zalíbeném studiu pod proslulým odborníkem J. J. Srěz-něvským v Petrohradě až do r. 1870, v kterémžto roce zajel si do Krakova, by zde v studiích pokračoval a věnoval se povolání professorskému. Vliv ruského professora byl rozhodující. Jeho radou vydal se na cestu, která jen utužila mladého jazykozpytce v směru zahájeném v prvních pracích, vytištěných v Kuhn-Schleicherovýcb Beiträge z. vergl. Sprachforschung (d. VI. z r. 1869), které věnoval hláskosloví slov, převzatých do polštiny z jazyků cizích, a etymologii lidové. Cesta vedla ponejvíce pěšky přes Slezsko, Moravu a sousední zákoutí Uherska (Zámogóře), a trvala přes-3 měsíce léta roku 1869. Asi 70 městysů a vsí probádav, sebral tak hojnou látku národopisnou a jazykovou, že pobádala jej k sestavení velikého plánu monografie o lidu slezském. Bohužel krásný sen mládí zůstal nevyplněn, jen zlomkům jeho můžeme se obdivovati a litovati, že tomu, nad kterého nebylo snad nikoho povolanějšího v zemích slovanských k této věci, nebylo popřáno více času, aby vyplnil, co sliboval. Avšak' i zlomky (Ueber die Oppelnsche mundart in Schlesien), Rozprava doktorská. 1873, Črty ze života lidového na Slezsku, důležitá stať, tištěná v Ateneu varšavském v r. 1877, Studie slezské I. (o nosovkách, v Rozpravách filolog, třídy Akademie věd krak. d. IX.) jsou dokonalé práce. Stanovily vzor pro jiné badatele, kterých přibylo v posledních letech Polsku mnoho, díky záslužnému působení prof. M. Od r. 1877, kdy po opětném výjezdu do Lipska, kde pod Leskienem a Curtiusem nabyl hodnosti doktorské v r. 1872, a po pětileté činnosti professorské na školách ve Varšavě stal se professorem filologie slovanské na universitě jagellonské, z počátku mimořádným a v r. 1883 již řádným, neúmorně pracoval nad tím, a zasadil se o to, by vyplněna byla citelná mezera v dosavadním badání jazyka polského, jmenovitě po stránce dialektické a dějin nářečí i jazyka lite-