městech po Cechách, na Moravě, ve Slezsku a ve Vídni se nachází, zvláště v Litoměřicích, v Teplicích, v Brně, v Duchcově (Dux), v Třehici, v Opavě (Troppau), v Žluticích, v Evančicích (Eibenschitz), v Těšíně, v Chrudimi, v Holomouci, v Mladé Boleslavi, v Kralicích, v Jihlavě, v Hradci Králové, v Rakovníce, v Přerově (Prerau), v Kutné Hoře atd. U prohlídání kancionálů musí se také na biblické předměty a obrazy svatých ohled brát, a šatstvo představených osob piJně prohledávat, neb měli to umělci středověku často ve způsobu, biblické neb svaté osoby do kroje ošatit, jaký právě v tom věku se nosil a panoval. Z té samé příčiny je také zapotřebí, aby se ke kopiím z kancionálu malé vysvětlení přidalo o malíři, a ve kterém roce kniha vyhotovena byla; také dodatek o formátu papíru neb pergamente, o vazbě, ingoustu a barvách bývá potřebný a ponaučný; pak teprva bude možná sestaviti dobrou a úplnou historii slovanského umění vůbec a českého malířství zvláště, a nabudeme tím důkazů, že Slovanstvo nejenom v poesii a hudbě, nýbrž také v malířství mnohý krásný a vzácný plod chová; pro historické drama a historický román jsou tyto studie nevyhnutelnou potřebou, kéž by se tedy naši dramatičtí básníci, jako Klicpera, Wenzig, Tyl, Svoboda a j. toho ujali! Do nahoře udaných míst nesahá ruka umělců Pražských. Činí se tedy tímto uctivá prosba od Slovanské Lípy ke všem umělcům a u věci té zběhlým mužům po Cechách, na Moravě, Slezsku a ve Vídni, aby výkresy a popisy takové zhotoviti a Slovanské Lípě do Prahy (Betlémský plácek č. 258) zaslati sobě neobtěžovali. Dělá se totéž hlavně i z toho ohledu, jak jsme již podotkli, že, byť se všeho k žádanému cíli a konci upotřebiti nemohlo, přece by sbírka národních krojů (zde arci nejvíce minulých věků) rozmnožena a v Českém Národním Museum složeno býti mohla. Na všecky vlastimilý klade se v ohledu tom plná naděje. V Praze dne 28. srpna r. 1848. Od výboru Slovanské Lípy pro uspořádání národního kroje slovanského".

* O národopisném studiu n nás napsal Ad. Černý v Národních Listech 1898, č. 14, str. 9 pozoruhodný stesk. Bohužel dlužno souhlasiti se slovy Adolfa černého. Je potřeba toto přiznání pro budoucí paměí v odborném listě zachovati, aby nezapadlo v záplavě rozmanité látky v denním listu. Píše doslovně: „Bůh ví čím to je —¦ pořídili jsme si Výstavu Národopisnou, která vzbudila respekt v celém Slovanstvě. slibovali jsme si, že bude znamenati epochální obrat v studiích našeho národopisu, ale zklamali jsme se trochu ve svých očekáváních ..."

*„Slovač" chybný nasev. V poslední době, nevím, čí vinou, přišlo do mody, že se říká „ubohá Slovač", „na Slováci", vycházka na moravskou Slovač atd. O masopustě letošním často jsme čítali v oznámení o zábavách maškarních tento název „Slovač". V soukromí upozornil redaktor Č. Lidu, že je to chybný název, třeba nyní všeobecně rozšířený. Nevymyká se z rámce českého Lidu, když tuto pro příští uvarování podobných novotvarů bude poznamenáno, co soudí o tomto názvu škol. rada F r a n t. Bartoš, jistě nejpovolanější rozhodčí v této sporné otázce. Na dotaz redaktora Českého Lidu odpovídá: „Slovač je kollektivum, jak dobře-